Vzhledem k nesporné uspěšnosti loňské a předloňské týmové akce jsme se i letos vypravili na Sázavu. Ve dvě jsem se srazil s Hankou na Palmovce, nakoupili jsme zásoby na Čerňáku a mazali do Bř. naložit mé věci. Po čtrvté jsme vyráželi směrem na Sázavu, podle Radkové rady přes Vyžlovku a krásnou cestou podél Jevanského potoka do Stříbrné Skalice. Počasí i přes nepěknou předpověd super, takže jsme se kochali .. a "zabloudili" až na posledním možném místě, 30 metrů od Soví boudy a to stačilo, aby dorazil Radek na místo o 30vteřin dříve.

Postupně dorazily i zbylé dva týmy pod vedením Davida a Terezy, zabydleli jsme se a začali s volejbálkem. V půl osmé jsme vyrazili do místní hospo-restaurace na večeři. Před osmou dorazili cyklisti, takže jsme byli komplet (Adéla P., David, Hanka, Honza B., Lenka Š., Kajass, Luky, Radomír, Simon, Tereza, Tomáš N., Věra, Zuzka CZ "Pershing", Zuzka SK - celkem 14 lidiček) a David tak mohl oficiálně zahájit Europeácký teambuilding. Po večeři došlo na kytary, zpěv, šachy i šipky. V půl jedenácté poskytl David live komentář pro ČT1, což jsme pozorně sledovali a po zásluze odměnili bouřlivým aplausem. Kolem půl jedné odchod na barák, nedá se říct, že by tam byl přímo hic.

Sobotní ráno nám zpestřila Tereza předváděcí jízdou jejich nové Toyoty Corola Combi s automatem v dechtu. Velmi příjemné svezení, hlavně když se automat přepne na sekvenční řazení nebo do sportrežimu. Dopoledne vyplnil fotbálek. Po obědě jsme dali v rámci poledního klidu modrej Carcassonnne v šesti, velmi pěkná bitva o jedno velké město, kde jsme sice byli všichni, ale postupem času jsme převzali s Honzou vládu nad celou megapolí s dvouma katedrálama .. a povedlo se s obrovskou klikou uzavřít v posledním kole. Dohromady jsme udělali za jednu hru 624bodů. Poté následoval nohejbálek červených proti modrým, o našem nasazení svědčí i stav míče po ukončení zápasu.

Odpoledne jsme vyrazili na řeku ve dvou pramicích, bohužel pouze se čtyřmi pádly celkem. Dojeli jsme klasicky pod jez, tam jsme vyložili holky na břeh a vyrazili do proudu. Po dostatečném výdeji energie jsme se vrátili pro zbytek posádky a nechali se unášet proudem nazpět. Na cestě k baráku jsme se na chvíli zasekli na dětském hřišti na houpačkách. V rámci přípravy na večer jsme nachystali dříví na topení a fůru zeleniny a naloženého masa.

Před osmou se zapálil oheň a rozjel gril, Radek se chopil funkce šéfgrilovače, já se ujal funkce Soptíka hasiče. Maso se vydařilo, nejvíce bravek, o toho byl největší zájem. Zuzka se statečně držela, v rámci sázky držela celou sobotu hladovku (ale zase pojede na Sněžku, takže byla nakonec spokojená). Luky přinesl kytaru a tak se pělo a kecalo. Bylo krásne jasno a měsíc v úplňku, neodolal jsem a vyndal z kufru trieder a podnikl s několika zájemci pozorování zpestřené žlutým a zeleným filtrem. Poté se část lidí přesunula do baráku, roztopili Musgrávky a došlo na další Carcassonne. Když zima vyhnala od ohně i zbytek lidí, přišla na řadu Mafie. (Zde nechávám prostor pro popis nějakého nadšence, aby přiblížil průběh mafiánského řádění)

Po jedenácté hodině bylo uklizeno, kolisti vyrazili ku Praze, naložili jsme se do aut a vyrazili k domovům. Do Bříství jsem dorazil za deset minut poledne, těšil jsem se na nedělní oběd.. a ve Bř. nikdo.. tak jsem cvičně zabalil do nových cyklobáglů nějaké hadry a vyrazil na testovací jízdu. Vzal jsem to zadem přes Vykáň na Kounice, našel jsem pěkný sjezdíček od hřibotova směrem na Poříčany. Po pár kilometrech se cesta vytratila a tak mi nezbylo nic jiního než jet polem, zkoušel jsem dohonit párek srn, ale byly o něco rychlejší :-) Před Poříčany jsem uhnul směrem na Chrást a broskvovým sadem dorazil na Horka. Po návratu jsem zapnul telku, asi půl minutu před startem Velké ceny San Marina. Po lehkém obědě jsem spokojeně usnul při řevu motorů a tím ukončil první letošní firemní akci.