Delfíni v Drážďanech

Detail události

Kajass Lukass Michalka Móňa a Sokol Štěpán a Silva Žofka Milan a Mája Pošuk a Elin Fílovi

Datum

03.07.2026 - 06.07.2026

termín události

1. den - Lovosice - Ústí nad Labem - Velké Březno

3. 7., cca 13:00–18:40 – Start u Lovosic (hladina ~141 m n. m.). Odtud po Labi přes Velké Žernoseky, zastávku na oblíbené MOL pumpě v Dolních Zálezlech do plavební komory pod hradem Střekov. Po vypuštění cca 7.500.000 litrů vody můžeme pokračovat přes Ústí nad Labem do prvního nocoviště - kempu Valtířov ve Velkém Březně. Nejprve jsme zalepili našeho Delfína, nabírali jsme poměrně rychle dost vody. Za den upluto cca 30 km, klidná voda s minimálním převýšením. V kempu trochu chaos, letní kino, velmi brzy jsme se přesunuli na klidnější pokec zpátky k našim lodím.

2. den - Děčín - Bad Schandau - Königstein

4. 7., cca 9:30–20:30, nejdelší den – Ráno pokračování do Děčína (dotankování a čína sebou), kolem Národního parku České Švýcarsko. Kličkování po hraniční čáře, kolem poledne zastávka v Bad Schandau a jízda historickou Kirnitzschtalbahn k Lichtenhainskému vodopádu. vzhledem k omezeným časovým možnostem jsme se po krátké procházce vrátili tramvají zase zpátky. Po krátké diskusi opouštíme Bad Schandau a přesunujeme se pod slavnou pevnost Königstein, tyčící se na pískovcové plošině nad řekou. Počasí po většinu dne vlhké a Miš většinu dne prospala :-)

Kirnitzschtalbahn je úzkorozchodná (metrový rozchod) tramvaj z roku 1898, dlouhá 7,9 km, vede údolím říčky Kirnitzsch z Bad Schandau k vodopádu. Je to jediná tramvaj v Německu vedoucí přes území národního parku a Bad Schandau se díky ní pyšní titulem nejmenšího německého města s vlastní tramvají. Jezdí se s historickými vozy (tzv. Gothawagen a starší) z let 1925–1968, trať je položena přímo v silnici a tramvaje směrem zpět do Bad Schandau jedou v protisměru silničního provozu – nezvyklý detail, na který řidiči musí dávat pozor.
Lichtenhainský vodopád je vlastně "turistický" – přirozený tok by na atrakci nestačil, tak potok přehradili posuvným jezem, který se před příjezdem tramvaje otevře a vypustí vodu, aby vodopád vypadal efektně. U konečné stojí i oblíbený hrázděný hotel s restaurací.

3. den - Königstein - Drážďany

5. 7., cca 11:30–20:30 - Vzhledem k předpovědi počasí a časové náročnosti původně plánovaného výletu na hrad jsme se rozhodli pro pokračování v plavbě. Za občasného poprchávání proplouváme kolem Pirny a dál do Drážďan, kde po poledním kotvíme na severním břehu poblíž Novoměstí. Celá výprava vyrazila do města, někteří nováčci i na prohlídku historického centra (Zwinger, Frauenkirche). Po obědě následovalo místo odplutí ještě lepení jedné z Fílovic lodí, Drážďany opouštíme ve čtvrt na osm. Proplouváme městem, pak kolem Radebeulu (proslulého vinicemi a muzeem Karla Maye) do cíle dnešní etapy u Kötzschenbroda/Coswigu (51,066° s. š., 13,696° v. d., ~107 m n. m.).

Fakultativní pěší výlet: Drážďany podél Labe a historickým centrem

5. července 2026, cca 14:40–17:40, trasa cca 6 km Odpolední procházka nás zavedla z klidné čtvrti Johannstadt podél Labe až do samého srdce Drážďan – a stejnou cestou zpátky. Většinu trasy jsme šli po Elberadweg, oblíbené cyklostezce a promenádě podél řeky, která odděluje starou zástavbu od zelených labských luk. Po necelé hodině chůze jsme dorazili do historického centra (Altstadt), kde jsme prošli kolem Zwingeru (rozsáhlý barokní palácový komplex sloužící dnes jako muzeum, jedna z nejvýznamnějších staveb drážďanského baroka) u Ostrovní aleje (Ostra-Allee), zamířili na Altmarkt (Staroměstské náměstí) s nedalekým Kostelem svatého Kříže a odtud na Neumarkt k Frauenkirche (symbol Drážďan a jedna z nejvýznamnějších barokních staveb v Evropě. Původní kostel z 18. století byl zničen při bombardování v roce 1945 a desítky let zůstával v troskách jako památník; obnoven a znovu vysvěcen byl až v roce 2005, částečně z původních, ohořelých kamenů, které jsou na fasádě dobře rozeznatelné podle temnější barvy). Právě tady, na náměstí kolem kostela, jsme se zastavili nejdéle – dali jsme si oběd. Zpátky k Labi jsme scházeli přes Brühlskou terasu a pak už jen podél řeky zpět do Johannstadtu.

4. den - návratová logistika

6.7. - V osm ráno vyrázilo šest řidičů na zpáteční cestu do ČR pro vozidla. Štěpán potkal na pumpě kolegy cestáře, takže dostal radu ohledně místní dopravy (na odvoz je neukecal). Kombinací busu a místní lokálky jsme dorazili na Dresden Hauptbahnhof, kde jsme sice sehnali lístky do Lovosic. Lehkou komplikací se ukázala výluka na trati a náhradní autobusová doprava, ale i to jsme (i přes neochotné locals) zvládli. V Ústí jsme ještě přesedli na vlak do Lovosic a zbytek už dosšli pěšky. Hodina autem zpět do Drážďan, kolem půl třetí jsme byli na místě a začali rozebírat a nakládat lodě a vybavení. S tím nám nepomohl bůh, ale místní Polizei, kterou na nás zavolal všímavý místní občan. Díky Móni excelentní němčině a našim zkroušeným kukučům nakonec vše dobře dopadlo. Letošní Delfíni sice nebyly zality sluncem, ale techniku už jsme vychytali!