"EUROPANOSTRA je soutěž tříčlenných družstev studentů středních škol v České republice ve znalostech o Evropské unii, jejích členských státech a integračním procesu asociovaných zemí. Cílem soutěže je jednak prověřit faktografické a argumentační schopnosti studentů středních škol v dané problematice, ale i zvýšit jejich zájem o Evropskou unii a integrační proces. Hlavní cenou pro pět nejlepších družstev je týdenní zájezd do sídel evropských institucí - Brusel, Lucemburk, Štrasburk." Tolik asi oficiální popis soutěže a hlavní ceny. A protože jsem ke zdárnému průběhu celé akce přispěl svým dílem, byl jsem přibrán do expedičního týmu :-)

Den prvý:
Před 18 hodinou se sešli před pražským Hlavním nádražím - první tři z pěti týmů, co vyhráli Europanostru 2002 a my 4, kteří to vše zorganizovali. V šest přijel náš soukromý autobus, pro cca 25 lidí, vpředu lednička a limonádami pro studenty a bubáky pro vedení :-) Cesta po evropských institucích mohla začít! Kolem sedmé jsme dorazili do Plzně, kde jsme nabrali zbývající dva týmy a tím jsme byli komplet. Z Plzně jsem vyrazili směrem na Rozvadov, kde jsme po malém občerstvení v McDonaldu překročili hranice. Potom byly zapnuty 2 televize, na jejíchž obrazovkách jsme pustili video z celostátního kola Europanostry 2000 a potom akční film Skála. Cesta ubíhala nocí kolem Norimberku, Würzburgu, Frankfurtu nad Mohanem, pak jsme přejeli Rýn a kolem Bonnu a Cách jsme pokračovali dále do Belgie. Tamější osvětlené dálnice vypadaly ve tmě super. Nedaleko Lutychu jsme se stočili na sever do Holandska.

Den druhý: Země tulipánů a coffee-shopů
V 8:00 jsme dojeli do Maastrichtu a po menší snídani jsme se vydali do města. Navštívili jsme baziliku Matky Boží, postavenou v románském stylu a potom jsme se vydali k nejstaršímu maastrichtskému mostu St.Servaas Brug, postaveném rovněž v románskem slohu. Prošli jsme přes náměstí parkem až k hrobu D´Artagnana - hrdiny Dumasových Tří mušketýrů. Maastricht jsme opustili v 11:35. Po další zastávce na benzince jsme pokračovali přes Eindhoven, Hertogenbosch a Utrecht. Před Haagem jsme zastavili na oběd v restauraci typu „naber si a jez“.

Haag a Amsterdam
V 16:00 jsme se skrze Haag prokousali k budově Mezinárodního soudního dvora - Peace Palace. Fasáda budovy se opravovala, ale my jsme jí i tak prošli s průvodkyní. Budova připomínala spíše muzeum ve stylu: to jsme dostali od Britů, to zase od Francouzů atd. Zajímavá byla podlaha v jedné částí budovy složená z 12 miliónů čtverečků mozaiky. za několik málo minut jsme již byli u hotelu Ibis Den Haag asi 200 metrů od moře. V 18:15 následoval odjezd do Amsterdamu. To již nepříjemně pršelo a foukalo. Celá oblast na cestě do Amsterdamu kolem města Leiden je dost moderní a vypadá dost futuristicky. Jeli jsme kolem 3. největšího evropského letiště Schiphol, všude dokola byla spousta nadjezdů, nekonečná osvětlená parkoviště a stále nad námi přistávala a odlétala letadla.Potom jsme vjeli do tunelu pod letištěm a vyjeli jsme na předměstí nizozemské metropole. Objeli jsme Hlavní vlakové nádraží a zaparkovali jsme blízko přístavu. Po rozchodu jsme se vydali na průzkum centra, povečeřeli jsme v nějaké pravděpodobně egyptské hospůdce. Co mě osobně dost překvapilo, byla návštěva KFC, kam jsme chtěli zaskočit si odskočit.. v patře děsnej bordel, rozházené jídlo po zemi a skupinka mladejch tam hulila trávu. Počasí bylo opravdu dost hnusné, tak jsme zapadli do takového malého pubu, vyšel na nás malej stoleček pro čtyři, většina lidí to měla na stojáka (ono by se tam stejně víc stolků nevešlo, i WC bylo po strmých schodech nahoru.. celá šířka hospůdky nepřesáhla 4 metry). Na zpáteční cestě jsme prošli čtvrtí červených luceren a výloh, zaujalo mě sousedství mateřské školky, výloh s prostitutkami a luxusní restaurace. Žádnej problém. U autobusu jsme se sešli v 22:30. Před půlnocí jsme dorazili do hotelu.

Den třetí: Napříč Beneluxem
Po snídani - spousta housek, salámů, sýrů, vloček, corn-flaků atd. - následoval v 10hodin odjezd. V 10:30 jsme dojeli do města Delfty mezi Haagem a Rotterdamem. Došli jsme na náměstí a následoval rozchod. Nejprve jsme zašli na jednu malou Stellu a pak nás zachvátila nákupní horečka, navzájem jsme soutěžili kdo má víc "ajtemků". V 14 hodin jsme dojeli k budově Europolu, kde nás čekalo první zajímavé setkání s lidmi, kteří mají co do činění s děním v EU. Rodilí Švéd, Němka a Portugalec nás přibližně během 2 hodin seznámili s fungováním této instituce. Europol se zabývá zejména praním špinavých peněz, bojem proti terorismu a drogami. Kolem 16:00 jsme pokračovali dále přes Rotterdam, Bredu pryč z Holandska do Belgie. Přejeli jsme most přes poslení část Rýna a pak hurá do Belgie.

Večer v hlavním městě Evropy
Po 18 hodině - po lehce složitějším hledání místa k parkování - jsme za deště dorazili do centra Bruselu. Tam jsme měli pro účastníky několik příjemných překvapení. První bylo, že náš hotel La Madeleine ležel asi 2 minuty od hlavního náměstí Grand Place. Po krátké „uvítací“ proceduře na recepci jsme nafasovali dvoulůžkové pokoje. Vše v hotelu bylo velmi stísněné, ale útulné. V hotelu jsme jenom hodili zavazadla na pokoj a pak jseme šli na večeři. Restaurace, kterou jsme navštívili byla snad největším překvapením celé cesty. Celou dobu jsme mlžili co to ten L´Roy d´Espagne vlastně je. Nachází se přímo v centru a adresa je Grand Place No.1. Postupně jsme zjistili, proč je to jedna z nejvyhlášenějších bruselských restaurací.

Pro jistotu jsme měli rezervováno celé třetí patro a musím říct, že to tam bylo dost dobré. Společně s námi večeřeli zajímaví lidé, kteří působí v Bruselu, byla tam s námi např. poradkyně Evropského parlamentu Daniela von Bethlenfalvy, která je původem z Prahy. K večeři jsme měli menu, které bylo typické brabantské. Mělo 2 chody a obsahovalo 3 nápoje - jak jinak než belgická piva - bílé kvasnicové, červené cherry a klasické „oranžové“. Prvním chodem nebo spíše předkrmem byl takový zeleninový „koláček“, hlavním chodem bylo maso (někdo tvrdil, že z králíka či zajíce) a opékané brambory s oblohou. Většina opustila restauraci asi v 23:00. Pak jsem ještě udělal pár nočních fotek. Došli jsme k „Čůrajícímu chlapečkovi“ a pak jsme to stočili definitivně do hotelu.

Den čtvrtý: Brusel
Po klasické hotelové snídani jsme se šli projít poloprázdným ranním Bruselem. V 10:30 jsme vyrazili k budově Stálé české mise při EU. Tam jsme asi hodinku diskutovali s českým velvyslancem zejména o české politice ve vztahu k Evropské unii. Ve 12:00 jsme pokračovali k Evropskému parlamentu, kde nás čekala exkurze, kterou nás provázel Fin. Seznámil nás se základními fakty o EP a nakonec nás zavedl na balkón nad zasedací místností. Po exkurzi nás u vchodu čekala paní Daniela, se kterou jsme navštívili jídelnu EP. Následovalo focení u vlajek a odchod směrem do indické restaurace.

V 15:30 jsme vyjeli k Expo Parku a zaparkovali jsme nedaleko Atomia. Součástí areálu je Park Mini-Europa, Aquapark L´Oceáde, kino Imax a Stadion krále Baduina. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, na koupací a atomáckou. Větší skupina koupačů vyrazila do aquaparku a zbytek pod mým vedením pokořila slavné Atomium. Ve třičtvrtě na šest byl sraz u kina Imax, kde jsme se opět rozdělili - studenti šli do kina a dospěláci na večeři. Zapadli jsme do vietnamské restaurace, nebyla to vůbec špatná zkušenost. Kolem půl deváté jsme se zvedli a za půl hodiny už jsme byli zpátky v hotelu.

Den pátý: Dále na jih
Po snídani a zabalení zavazadel jsme se všichni vydali k autobusu, který nás odvezl k budově Evropské komise. Šli jsme kolem pracoviště Romana Prodiho a nakonec jsme skončili v budově, kde mají na starost rozpočet - kabinet komisařky Schreyerové. V 11:00 začala diskuse s panem Emschermanem, který je jejím poradcem. V 11:50 byla diskuse ukončena a v 12:00 jsme definitivně vyjeli z Bruselu.

Z Bruselu do Lucemburku
Jeli jsme směrem na jihovýchod kolem

města Namur, zařezaného hluboko v údolí řeky Maas, za kterým jsme zastavili opět v restauraci typu „naber si a jez“. Dále jsme pokračovali do Lucemburku, kam jsme dorazili v 16:00. Společně jsme došli na náměstí Place d´Armos a potom se každý vydal, kam se mu zlíbilo. Navštívili jsme katedrálu, kde je pohřben Jan Lucemburský, pak k velkovévodskému paláci a k okraji údolí řeky Petrusse. Na okraji byly staré hradby, přes údolí se klenula spousta mostů. Musím říct, že Lucemburk je nádherné, čisté a útulné město. Také bylo znát, že Lucembursko má mejvětší HDP v Evropě. Lidé si tam žijí na vysoké úrovni, což je znát na každém kroku.

Les Tuilleries - sladká Francie
V 18:30 jsme dorazili k autobusu a následoval odjezd do Francie. Zajímavé bylo, že cesta z belgických hranic do Lucemburku trvala 15 minut a z Lucemburku na francouzské hranice 10 minut. Prostě taková malá zemička. Projížděli jsme kolem Mét a k hotelu Les Tuilleries u města Fey na řece Mosele jsme dorazili v 19:15. Po příjezdu a vyložení zavazadel na pokoje následovala bezva večeře v hotelové restauraci. Předkrmem byla palačinka se skvělou houbovou omáčkou. Hlavním pokrmem byl vynikající losos a přílohou byla troška rýže, mrkvové pyré v kostce a obloha. Jako dezert nám naservírovali koláč z listového těsta se šlehačkou, mirabelami a zmrzlinou. K tomu jsme každý dostali 3 skleničky dobrého bílého vína. Kolem desáté jsme se sešli skoro všichni na jednom pokoji a debatovali se studenty o všem možném.

Den šestý a sedmý: Ze Štrasburku zpátky domů
Vstávali jsme už v 5:40, v 6:00 jsme posnídali kroasanty a v půl sedmé jsme vyjížděli směrem na Štrasburk. V autobuse většina osazenstva spala, probudili jsme se ve Štrasburku, kam jsme dojeli před devátou. Jeli jsme přímo k budově štrasburského Evropského parlamentu. V nejdražší budově ve Francii ( za cca. 4 mld. Eur) jsme prošli téměř všechny důležité místnosti společně s francouzskou průvodkyní. Viděli jsme zpravodajskou místnost, menší zasedací místnosti a hlavní zasedací sál. Téměř poloprázdnou budovu (poslanci tam zasedali den před námi) jsme opustili před polednem.

Potom šel každý na oběd dle své chuti, našli jsme si takovou celkem pěknou pizzerii... Sraz jsme měli v půl třetí na tramvajové zastávce Gallia. Odtamtud jsme jeli tramvají k Centre Exhibition. Potom jsme pěšky pokračovali kolem EP k Soudu pro lidská práva, který je součástí Rady Evropy. Na místo jsme dorazili v 15 hodin a s činností soudu nás seznámil pan Mahonni, původem Brit. Po 1 hodině se nás ujali 2 čeští právníci, kteří u soudu působí. Ti nás seznámili s případy soudu, které se týkaly českých občanů. Následovala prohlídka soudní místnosti a v 16:15 odchod k autobusu.

Večer v pivovaru, noc na dálnicích
K německým hranicím jsme vyjeli v 17 hodin.

Po čtvrté a naposledy jsme přejeli Rýn a v 18:30 jsme dorazili do Karlsruhe do pivovaru, kde nás čekala poslední společná večeře - a taky Pavel Kříž. Byla to skvělá obrovská třípatrová „hospoda“. Měli jsme nějaký steak z argentinského býčka, samozřejmě nechybělo nějaké to pivko. Po desáté hodině jsme se vydali na závěrečnou cestu a porušili nějaký zákaz o kabotáži, protože jsme pašovali Pavla zpátky do Čech. Cestou, kdy jsem opět díky škaredé bouračce uvízli v zácpě, jsme diskutovali, zpívali, párkrát jsme zastavili na benzinkách a nakonec jsme usnuli. Projížděli jsme kolem Stuttgartu, Wurzburgu a Norimberku, v půl páté jsme dorazili na německo-českou hranici do Rozvadova. Do Plzně jsme dojeli v půl šesté a naše cesta byla ukončena pře sedmou ranní v Praze před Hlavním nádražím.