Tak a začalo v Milovicích přituhovat.. Marťa se nám bude ženit.. ale než ho dostanou, musí se pořádně rozloučit se svobodou.. A od toho má nás, takže v pátek vyrážíme směr Náchod, sudy piva, litry tvrdýho, moře hospod a holek.. dálky volají :-))

Ve čtvrtek se vrátil David z Mexika, vyzvedli jsme ho s Radkem na letišti a pak slušně zapařili (ještě dorazil Adam, Vlado, a Ivošek), do práce jsme v pátek dorazili akorát na oběd a pak se nám nechtělo dělat vůbec nic. Takže jsme to zapíchnul velmi brzy a jel do Mil se zabalit. V půl čtvrtý jsme se sešli před barákem s silné sestavě: Marťa (hlavní postava celého víkendu), Lukas, Maňas, Ondra, Pepa a samozřejmě já, nesmím u ničeho chybět (jak říkaj doma).

Cesta v poho, Maňasovi už ta audinka taky nelítá jako kdysi (prej má takovej výkon, že by se mohla doma přetlačovat s fénem), ale dojeli jsme na Náchod ve slušném čase. Zastavili jsme se tam u kamarádů, co nám obstarali suda - Primátora. Pak už to byl jenom kousek do Žďáru nad Metují, tam má Lukas chalupu. Po lehkém zabydlení se jsme nainstalovali suda a pařba mohla začít. Ne že by bylo nějak teplo, ale udělali jsme si ohníček a lemtali jsme pivko a panáky až do -2°C (krásný časový údaj, ne?).

V sobotu ránu jsme se probrali kolem půl osmý, začali se rozkoukávat a než jsem se opravdu rozkoukal, už jsem dostal od Lukana plnej půllitr až do postele. Tomu říkám neztrácet čas :-) Kolem desátý jsme se rozhodli zajet do Police na něco teplejšího do žaludku. V hotelu Ostaš jsme si dali super dršťkovou (moje první v životě) a pivko, tentokrát Géčko. Pak jsme nakoupili, Marťa nakoupil fůru masa a uzenin na uzení. Na zahradě jsme postavili udírnu, připojili kamna a začali vyrábět dobroty. K obědu byl ovárek, super záležitost. Celý odpoledne jsme popíjeli, panáčkovali, hráli fotbálek a Kočku, kterou většinou prohrál a tak panáčkoval.. pohodička, bylo i celkem pěkně. Naprosto geniální byla vyuzená krkovice, ta neměla chybičku.

V 16:40 se ozval nepříjemný zvuk, došel sud. Co se dalo dělat, přešli jsme na tvrdý a začali se chytat k odchodu do hospody. Lukas to pojal ve velkém, v dílně si napustil škopíček a vydrhnul se dočista dočista. Cesta byla v poho, asi 3 kiláčky do Police. Tam jsme zapadli do hospody U Vacků. Začal jsem grogem, začali se u mě totiž projevovat nepříjemné příznaky nadměrného užití náchodského Primátora. Nicméně dvojitá návštěva na onom místě a dvojitý FC to vyřesily. Kolem půl jedenácté jsme se zvedli k odchodu, Marťa vypadal na to, že by mu nejvíc svědčila postel. Kolem jedenáctý jsme dorazili na Zděřinu, což je místní vyhlášená disotéka s kapacitou asi 1500 lidí. Už podle aut tam muselo být fůra lidí, ještě jsme slyšeli, že se tam chystá fůra Poláků.

Za 55,- jsme pronikli dovnitř, všude mraky lidí, u baru fronty, šatna plná, nebylo ani kam dát bundy. Takže nastalo dilema, jestli zůstat, nebo jít jinam. A protože už jsme velcí kluci, každej si to rozhodl za sebe: Marťa s Maňasem zůstali (vypadali spíš, že by jinam ani nedošli) a zbytek zamířil zpátky do Police. Hospoda právě zavírala, ve vinárně nebyl volnej flek, volali jsme na tágo, že by nás někam odvezl za zábavou, ale přišlo nám to drahý, tak jsme to vzdali. Pak si Lukas vzpoměl, že je tam nějaký Country Saloon, tak jsme to šli zkusit. Hned u vlezu nás odchytil mladej výčepák (spolumajitel) a zavedl nás dozadu do soukromého salonku. Na náš dotaz, v kolik zavírají se usmál a říká, že dokud vydržíme. Dali jsme si každej pivko, panáka na uvítanou (samozřejmě jsme pozvali i obsluhu), pak výborného utopence (pozor, Lukas ho měl taky, i když nebyl kuřecí :-)) Ten borec tam s náma vytuhnul, kecalo se o všem možném, byl to dobrej vypravěč, samá story. Zvládli jsme ještě rundu panáků a další pivko a pak se začal projevovat nedostatek spánku v kombinaci s přemírou alkoholu.. Pepa hodil umakartový čelíčko.. a byl pomalu čas vyrazit zpátky. I tak jsme tam byli skoro dvě a půl hodiny a výborně si pokecali.

Cestou zpět jsme uvažovali o tom, jestli vyzvednout kluky na Zděřině, nebo ne. Vzhledem k tomu, že jsme toho měli tak akorát, rozhodli jsme se pro přímou cestu. Kousek před Žďárem jsme zahlídli kymácející se postavičku, někdo měl dobře naváto. Když jsme přišli blíž, ukázalo se, že je to náš oslavenec. Měl jí pěknou, Maňas se mu někde ztratil, tak šel sám napřed. Když jsme dorazili na chalupu, Maňas tam už byl.. bohužel nezvládl odemčení dveří, tak se prostě proboural dovnitř. Našli jsme ho s mísou v posteli.. Marťa chytnul druhou mízu (v čemž ho podpořil Ondra) takže došlo na zásoby lahváčů a dojížděl se FC. Pak když se končilo, jsem měl menší problém uřídit skoro 120ti kilovýho Marťu, aby to všechno ustál a dostal jsem ho do postele. Krásnej end time 04:17 -4 (dle Ondry).

Ráno jsem se vzbudil akorát na Objektiv, postupně i další začali jevit známky života (nevelké, ale dostatečné). V jedenáct se rozhodlo o další návštěvě v hotelu Ostaš. Lehké dilema, kdo bude řídit, ale vlastně to bylo fuk. K obědu jsme si objednali pět džusů a jednu Matonku... servírka si neodpustila nějakou blbou poznámku o těžké noci nebo tak něco.. No nakonec jsme stejně u toho piva skončili, Lukas si objednal dvojku piva, po něm ostatní a už to vypadalo, že se zase lízneme. Nicmémě jsme odolali a vyrazili balit a uklízet, aby jsme mohli dorazit do Milovic kolem půl pátý.