pořádal Pů a Luky rozlučkovou půrty v Půtovicích, náš šéfredaktor odjíždí na stáž do Francie. Dorazil jsem o něco dříve, abych pomohl s přípravami, motat se v kuchyni to je moje :-). Po šesté se pomalu začali trousit lidi, dorazila většina Integrace, pan prezident, Ivo se Sašou, Půovi kolegové z práce, komplet rodinka Křížovic, Lů a další a další, postupně jsme zaplnili kuchyň, pak obývák, balkon. Pů udělal svoji specialitku, flašku nakládaného hermelínu, David přinesl argentýnské víno, pohodová akce, kolem čtvrt na dvanáct jsme se posunuli směrem na metro.

jsme si dohodli se milovickejma a litolskejma cyklovýlet podél Labe do Káraného. Z Milovic jsme vyrazili chvilku po desáté, v půl jedenácté jsme nabrali Stýffki v Litoli. Sjeli jsme k řece a podél ní jeli až kam to šlo, pak jsme byli muceni uhnout na Byšičky. Potom kolem zdymadel v Čelákovicích a za chvíli jsme byli v Káraném. Tam jsme si dali oběd v hospodě U Ferusů, nemělo to chybku (ostatně mi byla doporučena Marťou a Pepikem). Pěkně nacpaní a spokojení jsme se vydali dál, lesní cestou jsme se dostali do Podbrah, kde jsme se rozhodovali, kudy se vrátit (Jani jsme slíbili, že to nebude víc jak 30km.. a už jsme měli 28..). Po vzájemné domluvě jsme se rozhodli ještě chvíli pokračovat dál, přes Tuřice do Předměřic. Tam jsme to stočili a chtěli jsme trefit lesní/polní cestu. Trošku problém, ale nakonec jsme vyjeli v Jiřicích, přesně jak bylo v plánu.. Následoval rychlý sjez do Benátecké Vrutice, tam jsme se ještě dohodli na grilovací akci a pak už jenom kousek do Milovic. Celkem pěkných

.

jsem měl domluvený cyklovýlet s Radkem, naplánováno bylo cca 60km. Po deváté jsem vyrazil z Bříství, kolo vzadu v autě. Po desáté jsme vyráželi na kole z Říčan, pan prezident nám dělal doprovodné vozidlo (kolo sice měl, ale akorát ho vyndal z kufru a dal ho k Radkovi do garáže). Počasí nic moc, celkem zima, hlavně že nepršelo. V Popovicích jsme si sjeli pěknej místní krpálek, ve Štiříně se koukli jak se sbíraj golfové míčky, v hospodě u cesty jeden Ferdinand, pak podél Sázavy do Čerčan. Tam jsme se dohodli s naším doprovodným vozidlem na oběd někde u Chocerad, David jel napřed něco najít. Když jsme v Choceradech mířili do hospody U žraloka, najednou se ozval nepříjemný zvuk.. a odešel mi drát v zadním kole, bohužel na té špatné straně. Po náležitém posilnění jsme opustili Davida (teda spíš on nás) a my jsme vyrazili na zpáteční cestu. Aby jsme se vyhnuli krpálu u Ondřejova, zvolili jsme o něco delší cestu přes Stříbrnou Skalici a Jevany (se zastávkou na čaj s rumem, přišel vhod). Tam začalo poprchávat, foukal studený vítr a tak to vypadalo, že bude ještě veselo. Nejblbější úsek cesty byl od Vyžlovky po hlavní na Říčany, celkem provoz a vítr. Nicméně před pátou jsme byli zpátky, unavení ale spokojení -

je pěkný výlet.