Tentokrát v "novém" složení

Na letošní rok jsme se s Vlastikem dohodli na 9 výletech, jako první jsme zvolili klasický výlet na Říp - je neuvěřitelné, kolik lidí tam ještě nebylo. Sraz jsme si dali kolem půl jedenácté v Mlčechvostech u Vlastika, už tam na nás čekal McMlok a jeho přítelka Martina. Naskládali jsme se do Prcgumáka a vyrazili k Řípu. Auto jsme nechali v Ctiněvsi a dále vyrazili po svých po červené turistické značce.

Pod Řípem jsme se "demokraticky" rozhodli zkusit neznačenou cestu... takhle zpětně se dá říct, že jsme prostě lehce zakufrovali, ale na druhou stranu jsme splnili plan - co výlet s Vlastikem, to eRZetka :-). Přešli jsme pár zasněžených políček, než jsme se zase chytli značené cesty. Akorát se nám nějak nezdál turistický rozcestník, zjistili jsme, že ho nějakej vandal otočil, takže ho Vlastik přitloukl správně. Pak nás čekal výstup do celkem strmého kopce, pěkně to klouzalo. Když dělal McMlok záchranáře tak si kus sjel pěkně po zadku dolů.

Komentář na Hrady.cz: K hoře Říp 455,5m.n n, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha, a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Románská rotunda s polokruhovitou apsidou a válcovou západní věží byla roku 1126 obnovena knížetem Soběslavem I. na paměť jeho vítězství nad římským císařem Lotharem v bitvě u Chlumce. Rotunda dovršuje a uzavírá vývoj tohoto typu staveb v Čechách. Na věži se nacházejí dvě původní sdružená románská okna se středovými sloupky. Portál a velká půlkruhová sklenutá okna pocházejí z let 1869 – 1881. Uvnitř rotundy se nachází socha sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870.
O významu hory Říp pro české národní dějiny svědčí nejen časté vlastenecké tábory lidu, konané od poloviny 19. století, ale i skutečnost, že roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů ke stavbě Národního divadla. Každoroční tradicí je Svatojiřská pouť.

Nahoře jsme zjistili, že mají otevřenou "horskou chatu", nechali jsme si ji na později. Vlastik přišel s teorií, že by každý měl 3x obejít rotundu, bohužel nevěděl proč. Nicméně jsme nechtěli riskovat, takže jsme ji pro jistotu obešli 3x dokola. Další z Vlastikových teorií byla o magnetické anomálii na Řípu, takže jsme vytáhli kompas a zkusili ho porovnat s javovým kompasem v mém mobilu a s Mlokovým určením světových stran podle hodinek.. byl na nás dobrej pohled :-). Po navštívení všech místních vyhlídek jsme se vrátili do hospůdky, dali si pěkně v teple něco na zahřátí a po načerpání dalších sil jsme začali sestupovat po oficiální příjezdové cestě dolů. Dole pod Řípem se změnila alej na sáňkovou a bobovou dráhu, takže jsme po krátkém zvažování zavrhli asfaltku jako návratovou cestu a vydali se přes další pole k autu.

Po příjezdu do Mlč jsme si dali čajík na rozmrznutí, taky panáčka, Carcassonne a pak jsme několik hodin házeli šipečky. Jak se mi nedařilo v Carcas, tak jsem si spravil chuť při šipečkách, 121 bodů bylo dosažené maximum. V půl deváté nás opustili Mloci, my jsme pokračovali do dvou do rána, pak jsme odpadli, bylo toho dost.

Tnx to: Vlastikovi za navigaci a přístřeší :-)