Noticka
Začalo to už v pátek v Mlčechvostech kam na šestou dorazil Karlik s Adél a Stýffek v novým eMBéčku. Při čekání na Mloka a Zuzku jsme zatím stihli zahrát jednu Tikal gamesku .. a urazit první lahvičky a nějakého toho panáčka. Vyhrál archeolog Stýffek, pač skoro nevěděl jak se to hraje, ale škodil dobře. No když dorazil Mlok s posádkou tak jsme dali uvítacího panáčka a vyslali Zuzku (jakožto myšáka výpravy) pro točený pivko. Pomalu se rozjížděl gril a dělalo se dobrý papů. Nějaký to pivko a panáčky pozvedli náladu, muzika hrála vesele a pařilo se do noci… Stýffek nakonec odpadl pod ořechem, Karlik lezl do postele oknem… A mě už některý věci unikali.
Takže si pamatuju až ráno, když jsme nuceně budili Stýffka, který dokonce odmítal I kafe a raději si dal dva brufáče. Takže než se Stýffek probral a naložili jsme moje kolo, ostatní vyrazili na Mělník pro nějaké zásoby jídla a hlavně pití, pač už ráno bylo vidět, že bude dost teplo. Nakonec jsme se všichni sjeli v Bylochově, kde nám Dana krásně připravila místo pro parkovaní, tímto ji děkuji. Sice byla trochu udivená kde je Kubass, ale to nevěděl nikdo z nás. Trochu nám trvalo, než jsme vyházeli všechny kola z aut, připravili se na vedro a naložili spousty vody. (První a vlastně jediný incident se odehrál těsně před odjezdem když McMlok přejel Adél helmu autem.. ještě že v ní neměla hlavu! Kjss) Po desáté hodině jsme s úsměvem na rtech vyrazili ve složení Adél, Zuzka, Karlik, Stýff, Mlok a já. Směrem z kopečka na Bukovec .. po krátké rovince po hlavní jsme odbočili směrem na Osinalice.
Myslím, že všichni hned na začátek okusili, že jsme na Kokořínsku a že po rovinkách se zrovna moc často jezdit nebude. V Osinalicích jsme prubli první zkratku (po žluté) a začali se ozývat někteří aktéři, že to měl být výlet na kolech a ne s kolama. Nic naplat šlapali dál i když jsme žlutou ztratili a pak jsme jen podle orientačního smyslu v lesním polomovém terénu nacházeli trasu zpět na žlutou, která opravdu byla až nahoře. Pokračovali jsme na Nedvězí s menší zastávkou na houpačce, kde už Zuzka říkala něco o hladu.. (to jsem nechápal) no tak jsme vyrazili až na kopec Nedvězí a dali FC z luxusní Karlikovy flaštičky. Po rozhlédnutí po okolí následoval sjezd do Dražejova a Rozprechtic ze kterých jsme se vydali krásným udolím po červené, která nás nakonec zavedla po pořádným vyšlapu do kopce přes Panskou ves až na Plešivec… všichni jsme toho měli docela dost, takže jsem kouknul do mapičky a slíbil, že za 3,5 Km bude hospůdka U slunečních hodin.. (už to muselo byt cíleně, pač po cestě jsme zatím na žádnou nenarazili).
Nálada se zvedla a mohli jsme jet dál… ve sjezdu najednou někdo za mnou křičí … no skoro jsem ani nestačil zareagovat a už mě z pravý strany přelítal Peršing. Do hospody jsme dorazili dost vyprahlí, takže pivko bylo samozřejmostí (akorát Adéla by na tom mohla trochu zapracovat). Poté obídek , ještě štestí, že Mácháč nebyl daleko a vidina chladnějšího vodního prostředí na obzoru, jinak by jsme se z té hospůdky asi nehli. Sjeli jsme do Doks, prohledli náměstí a nasměrovali svou cestu k jezeru, kde jsme se usadili v neplacené zóně. Následoval odpočinek a relax. Voda sice nebyla nejteplejší, ale plavat se v ní dalo, takže jsme se Zuzkou zamířili na ostrůvek uprostřed jezera, cca hodinka plavání nám bohatě stačila, super osvěžení. Po návratu na břeh jsme pomalu zabalili a vyrazili do hospůdky na pivko, a někteří na palačinku, byla dobrá. Z městečka jsme vyjeli po cyklotrase, co na tom, že trochu jiným směrem. Bezděz jsme objeli z pravé strany přes Oboru, Okna .. a začali pomalu hledat nějakou hospůdku na menší večeři.
Cedule nás směrovaly na Blatce, sice to podle nich bylo stále 4km, ale nakonec jsem tam přeci jenom dorazili, bohužel na místě cyklo kempu se konala nějaká firemní akce, takže majitel se nám přišel omluvit, ze místo nemá. … no což, kouknul jsem do mapy a vyrazili jsme dál, až do hospůdky pod Houskou, kde nám připravili luxusní polívku s játrovými knedlíčky, nikdo nepohrdl a ze dvou plných mís za chvíli nic nezbylo. Padla tma a tak jsme vyrazili s cílem najít místo na spaní… po chvilce jsme narazili na odbočku, s Karlikem jsme udělali letmý průzkum a vrátili se pro ostatní s tím, ze na kopečku je ucházející loučka. Tož rozbalili jsme plachty a rozbili ležení. Dopili jsme FC a myslím, že dost rychle usnuli. V noci nás budili divočáci z nedalekého lesa.. ty potvory dělaj hroznej kravál (větší než Stýffek, chudák Mlok se skoro nevyspal). Po ranní vydatné snídani jsme opustili ležení a vyrazili okolo kamenného mlýna pres Ráj až na hrad Kokořín, kde jsme si udělali čas na prohlídku.
www.hrady.cz: Tento hrad postavil patrně Hynek Berka z Dubé ve II. pol. 14. století. Dalšími držiteli byli Řitka z Bezdědic a Klinštejnové. V první polovině 16. století náležel hrad rytířům Beřkovským, později Kaplířům. Po dalším vystřídání vlastníků však začal od 17. století pustnout. K hradu se váže řada pověstí o loupeživých rytířích. V 19. století byl často znázorňován malíři jako romantická zřícenina. Karel Hynek Mácha se zde inspiroval ke svému dílu Cikáni. V letech 1911-18 romanticky upraven a regotizován Janem Špačkem ze Starburgu, posledním soukromým majitelem Kokořína. Stavba má protáhlý půdorys a 38m vysokou věž s kamennou helmou. Na schodišti k věži najdeme malby znaků šlechticů. V paláci vystaveny dřívější zbraně, keramika a dobový nábytek. Po hradbách vede vyhlídkový ochoz, zčásti zasypaná studna je opředena mnoha pověstmi.
Po nasednutí na kola a dojetí na křižovatku jsem oznámil, že dál pojedeme po modré (měl jsem štěstí, protože žlutou a červenou jsem měl už zakázanou) .. krásny sjezd a pak několik kilometrů vesměs po rovince v krásné krajině obklopené skalami dalo za pravdu, že modrá je dobrá. V Želízech nastalo rozhodování, jak s obědem, no po zkušenostech z přežrání z minula jsme místní hospůdku raději vynechali a vyrazili na Brocno. Jelikož jsme byli v údolí musel zákonitě následovat kopeček.. po prohlídce pískovcových útvarů a vytesaných soch Harfenice a Had jsme zamířili k Mordochově jeskyni a přes vyprahlé borovicové lesy až ke zkratce na Brocno… no byla trošičku jiná, než jak jsem si ji pamatoval, takže následovala terénní vložka přes pole až překvapivě do Chcebuzu.. no co, jen kilometřík rozptyl.. v Brocně byla hospoda zavřená, takže jsme si dali lahváčka z místního klimačkou chazeného obchůdku, snědli zásoby sušenek a pauzičku zakončili višňovou zmrzlinou. Následoval přejezd ve velkém vedru přes Veselí a Újezd až do Bylochova.. Super výlet a co jsem koukal, tak všichni byli spokojeni :-))