Noticka
Úterý - Budíček na sedmou, snídaně, úschova kol a na půl devátou jsme šlapali na místní autobusák, chytit si busík do Špindlu. Po deváté jsme byli ve Špindlu a v půl desáté se část rozhodla pro "výstup" lanovkou na Medvědín a část pro pěší výstup na Labskou, sraz byl domluven na Labské boudě. Naše skupinka byla hned od začátku pozdržena abych tak řekl "včerejšími naloženými hermelíny hlásícími se důrazně o slovo", ale po jedenácté už bylo všechno vpoho a mohli jsme se vydat po žluté a červené na Vrbatovu boudu, přes vyhlídku Hanče a Vrbaty až k pramenu Labe, kde jsme se sešli s Mlokem a Vlastikem, společně jsme dorazili na Labskou boudu, kde se naše cesty opět rozešly, kluci zamířili na Vrbatovu chatu a my po zelené na Martinovu boudu a Medvědí boudu.
Po prudkém a nepříjemném padáku po asfaltu jsme došli zpátky pod lanovku a rozhodli se posilnit se na další cestu, ale tak hnusný pivko jsem snad ještě nepil, takže jsem rychle vypadli a sešli se s klukama na autobusáku. Po návratu do Vrchlabí jsme vzali kola, dali ještě poslední sprchu a jeli se najíst do centra. Našli jsme slušně vyhlížející pizzérii a zakotvili na zahrádce. Celkem dobrá pizza, šopák už jsem do sebe cpal vysloveně pod tlakem.. a to si Stýffek po rizotu chtěl dát ještě něco malého.. třeba pizzu :-) Na další cestu jsme vyráželi po osmé hodině, projeli Hostinným a zakotvili v lese. Natáhli jsme plachtu a zalehli, bzučelo to tam nechutně, spacáky zatažené na maximum.. 25km
Středa - Ve čtyři ráno se ozvalo ze spacáku vedle mě "Se na to můžu vysrat" a Stýffek začal balit, těch komárů bylo fakt moc. Já s Mlokem jsme se přidali, Vlastikovi a Ladisovi to nějak nevadilo, tak že se setkáme ve Dvoře Královém, nakonec jsme se dohodli, že počkáme v další vesnici a že za námi za chvíli dorazej. Nasnídali jsme se v autobusové zastávce a po páté už komplet vyrazili na cestu. Do Dvora Králového jsme dorazili před šestou, nikde nikdo, nakonec se Vlastikovi podařilo najít krám, který otevřel před šestou. Nakoupili jsme jídlo a rozhodli se přesunout k ZOO a počkat až otevřou. Jak se ukázalo, měli jsme tři hoďky fóra, do toho začalo poprchávat. Zajel jsem si zpátky do města pro noviny a pak jsme se přesunuli po d stříšku nějakýho bufáče, který měl otevírat taky v devět. Ač jsemt tomu nechtěl věřit, podařilo se mi usnout na dřevěné lavici a nebyl jsem sám - Ladis nevydržel a snažil se Stýffkovo chrápání utnout šokovou terapií, takže jediný výsledek byl, že probudil nás.
V devět už jsme zamykali kola před vstupem do ZOO. Prohlídku jsme vzali opravdu důkladně, vylezli jsme až ve dvě odpoledne. Nejdelší zásek byl asi u tygrů, pak u plzně a v safaribusu. Chvíli taky trvalo, než kluci zkompletovali sbírku pamětních mincí.
ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty ve výbězích po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci projíždějí mezi volně vypuštěnými kopytníky a ptáky specielně upravenými safaribusy (včetně dvouposchoďových) – o zvířatech je informují vyškolení řidiči.
Při průjezdu městem jsme se zastavili na lehčí oběd a poměrně brzy pokračovali na Jaroměř, slušně bloudili před Hradcem. V Hradci jsme nakoupili něco na večeři a opustili město. Cesta podél vody se změnila na teréní vložku přes pole s vyústěním na rychlostní silnici Hradec-Pardubice. Vypadli jsme hned na prvním sjezdu a poopravil trasu, rozhodli jsme se vynechat Pardubice a trochu si zkrátit cestu přes Lázně Bohdaneč. Po pauze na pěkném centrálním náměstí s fontánkami jsme se vydali hledat místo na spaní, což se ukázalo jako nelehký úkol. Chtěli jsme něco rozumného, podle zpráv z domova měli přijít bouřka a prudké lijáky. Chytli jsme se až na potřetí a taky to nebylo nic úžasného. Pořádně jsme napnuli plachtu a uvařili večeři, měli jsme se Stýffkem chroupavé těstoviny s brokolicí.. no přežili jsme to. 86km
Čtvrtek - Ve čtyři ráno nás probudil slušnej slejvák, který bušil do plachty. Když jsem se ujistili, že nám nikde nezatejká, spali jsme dál. Pršet přestalo až v půl deváté, takže v devět jsme mohli vyrazit směrem na Přelouč. Těsně před městem jsme uhnuli na Kladruby nad Labem. Kladruby jsou známé svým chovem koní, takže jsme si nenechali ujít prohlídku hřebčína. Prohlídka skončila v poledne, rozhodli jsme se pro oběd v Kolíně. Kolínem jsme projeli, prohlídli si centrum, ale nenašli jsme žádný rozumný podnik, kde by jsme se mohli najíst, takže jsem v parku na konci Kolína lehce posvačili a vyrazili na Poděbrady. Bylo celkem teplo, došla nám voda, měli jsme hlad.. ještě že před Poděbrady je výletní restaurace, tam jsme se trochu zasekli, měli fakt dobrou G-desinu. V Poděbradech si Vlastik vyfotil náměstí, koupili jsme chleba a vodu a podél vody mazali na Nymburk. Když říkám že mazali, tak to znamená celkem rychle, Stýffek se těšil domů na ženu, ale kam tak makali ostatní nechápu :-) Večer jsme dali něco na gril a dorazili Stýffkovi zásoby Granáta. Zvažoval jsem spaní na gauči v obýváku, ale nakonec jsem šel s klukama ven na plachtu. V noci jsem je budil, že začalo pršet, ale než se probrali, bylo po dešti, takže jsme mohli spát dál. 86km
Pátek - Ráno jsme se probudili do příjemného slunečného dne, dali jsme snídani a po desáté hodině vyrazili na poslední společnou jízdu - vyprovodit Vlastika do Staré Boleslavi - Brandýsa nad Labem. Cesta vedla kolem Labe, pod Ladisovým vedením přes obilné pole, Byšičky, Čelakovice. V Káraném jsme přibrzdili na jedno U Ferusů, pak už to byl jenom kousek do mexické restaurace El Dorado. Bramboračka v chlebu, nachos s nivovou omáčkou a dvě pivka udělali za naší cyklodovčou pěknou tečku. Rozloučili jsme se s Vlastikem a vyrazili po druhé straně Labe zpátky. V Čelakovicích jsme se přes zdymadla dostali na druhou stranu řeky, přes Grádo a pěknou lesní cestou kolem Václava zpátky do Litole. Tak jsme akorát naložili bágly na kola a makali před hrozícím deštěm do Bříství - celou cestu 28-30km/h. Dorazili jsme za sucha, takže se dá říct, že za celou dovču jsme nezmokli, což byl opravdu zázrak. 48km
Celkem jsme ujeli cca 400km a náklady na dovču se pohybovali v rozmezí 1800 - 4000,-