Stejně jako každý rok, jsme si i na letošek naplánovali výlet na sněhu - no a kam jinam než do kokořínských lesů. Sníh ale stále nikde. Po dlouhém odkládání a čekání na sníh jsme určili termín a rozhodli, sníh nesníh, jdeme. A ejhle vichřice a velký příval sněhu nám nakonec nedovolil vyrazit do kokořínských lesů. To nás ale přece od výletu neodradí, navíc když je venku ten vysněný sníh. Hlavní organizátor vymyslel tedy plán B - výlet na sněhu Prokopským údolím.

Je sobota a venku je po dlouhé době zase pod nulou a je jisté, že každou chvíli začne sněžit. Kajass, hlavní organizátor, nám onemocněl, tak vyrážíme bez něho - určitě to zvládnem. Já, Stýffci, Vlastík a Mlok jsme se sešli na metru Nové Butovice. Jelikož jsme nikdo z nás neměli představu o plánu cesty, zavolali jsme našeho poradce na telefonu-Kajasse. Tak teď víme vše a vyrážíme (i když nakonec dle vlastního plánu). Počasí je super, občas se střídá slunečno se sněhovou vánicí, ale jinak je počasí na naší straně. V Prokopském údolí potkáváme hodně běžkařů a k našemu údivu i cyklistů.

Máme za sebou zhruba 10 km, po dlouhé absenci výletů jsme všichni docela unavení a začíná nám být zima. Na malé občerstvení jsme se zastavili v Hlubočepech - no hospodu ani nejmenuji, byla ..., no už tam určitě nikdy nezabloudíme. Návštěvou hospůdky a následným přesunem do centra jsme tedy náš výlet ukončili. No a aby náš hlavní organizátor viděl, že jsme vše úspěšně zvládli, vydali jsme se všichni za ním na návštěvu na čajík. Kajass byl s naším dnešním výkonem spokojen, tak nás všechny pochválil a Jana, Stýffek a Vlastík nás opustili a vydali se z Černého mostu do svých domovů. Máme za sebou tedy další z mnoha výletů.