Na hradě se ani nezdržíme a míříme najít zkratku na zelenou (co mi doporučil jeden zkušený místní turista) a plac k opékání buřtíků. Po luxusním obídku dobíváme zkamenělý zámek „Hrad u Konrádova“ nádherné to místo plné energie. Ani se mi nechtělo pryč, ale co se dalo dělat, ještě pár cílů jsme měli před sebou. A tak přes konrádovské studánky pronikáme Údolím bílých skal až do Planého dolu a jeho masivů, které se tyčí do neuvěřitelných výšek nad námi. Slunce v lednu je neuprosné a tak u jeskyně Kamenný úl ještě vystoupáme nad skály na kochačku, ale pak už začínáme sestupovat za světel čelovek do údolí. Tma padla velice rychle a tak cesta k modré, plná klacků a klád je malé dobrodružství. Ale vše dobře dopadlo a tak pod pokličky na zaslouženou svačinku jsme dorazili bez potíží.

Více takových zajímavých výletů. 😊 Vlastik