Tato běžecká akce vlastně začala před Vánoci v hospodě U Bubeníčků, kde jsme se s Karlikem zastavili na jedno. A jak tak probíráme život a vše okolo, došlo i na to, že by Karel potřeboval zas nějakou motivaci a že v samotě je to těžké, tak jsem jen tak mimochodem slíbil, že bych třeba s ním i něco zaběhl ... no, jenže jsem netušil, že to nezapadlo v meziřeči a najednou se mi v mailu objevila pozvánka na dva závody běžeckého seriálu Run-tour. No chvíli jsem na to koukal jak puk, ale pak mi to došlo, to není sranda, to je reálná výzva.

Takže jsem se zaregistroval a říkal si, do května času dost, to by se dalo něco natrénovat. Byl jsem z toho trochu nervózní, protože 10km jsem neběžel tak 15 let a nevěděl jsem, jestli to vůbec dám. No co, nějak se zase začít musí, takže jsem nazul své staré kecky a vyrazil k mlčechvostské studánce, která je tak 3km daleko. U studánky chvilka pauzy a protože to šlo, doběhnul jsem až pod Říp a pak pěší procházkou do Roudnice. Nakonec z toho byl pěkný výlet - 7km běh a 10km pěšo, bylo to fajn. Akorát pocit, že se to dá tak nějak uběhnout mě ukonejšil a následně jsem skoro netrénoval. Termín závodu 13.5.2017 se blížil, já neměl natrénováno a Karel hlásil nějaké zdravotní trable. Ale co, nejsme žádný másla, takže závěr byl jasný "běžíme".

V den závodu Karel ještě řešil nemocnou Michalku, ale pak už mě vyzvednul v Mlčechvostech a razili jsme směr Ústí. Když jsme zaparkovali u obchoďáku a následně procházeli budovou a centrem města, začali se objevovat "podivně oblečení lidé" samej rádoby sportovec, tak jsem se přimotali do davu a došli na místo startu a cíle. Vyzvedli si startovní čísla, baťůžek s občersvením a hromadou letáků od sponzorů. Nasadili jsme čísla, koukli na běžce, kteří dokončovali lehčí tratě a nechali se ještě vyfotit, předtím, než zhyneme na trati ;-). Menší rozcvičení a už jsem se mísili s ostatními závodníky v prostoru startu. Pozice kousek před vodičkou "Drž se mě a máš to pod 60".

Po výstřelu chvíli trvalo než se ten opravdu velký dav rozběhl, ale pak už to bylo fajn, jak říkal Karel, hlavně nepřepálit začátek. Všichni běželi v pohodě, žádný stres, žádný mačkání, zkrátka pohodička. Trochu nás skropil déšť, ale jinak bylo ucházející počasí. Trasa vedla kolem Labe, pod viaduktem, pak nazpět přes most k nádraží a vracečka na místo startu .. ale jejda, to nebyl konec, čekal nás ještě jeden okruh. Mezičas velice dobrý, dav se roztřídil a už nás ani nikdo nepředbíhal, pořád jsme se drželi mezi 55-60 minutami na celkový výsledek, občas byl i čas na srandičky v místech fotografů ;-). Ke konci sice sil nebylo nazbyt, ale nezpomalovali jsme, zchladili jsme se vodou a cíl byl na dohled. Konstantním tempem byl dosažen celkový čas 00:57:07. Krása, v pohodě pod hodinu :-).

Dostali jsme medaili za účast a občerstvení na zregenerování, odpočinuli si při vyhlašování výsledků a tombole. V okamžiku, kdy se spustil déšť, jsme zamířili k autu.. (no klika, že nás to nechytlo při závodě).. Karlik mi ještě koupil dvě škvarkové placky k obědu (měl jsem ho slíben, jako výzvu, když závod zaběhnu pod 1 hodinu) :-). a už jsme mířili domů. Jo, bylo to fajn. a kdo říká, co to na starý kolena blbnete, tak je těžce na omylu.. Je to totiž úžasné čerpání pozitivní energie :-)) .. tak za někdy.. sportu zdar. PS: Respekt všem, co vyběhli, zvláště nevidomým.