Sobota - přesun, ubytování a první kilometry
Stýffek s Vlastikem dorazili do Bř už v pátek, udělali jsme si táboráček a nějaké špekáčky, kecali jsme.
Počasí nic moc, místy i krápalo, dvakrát jsem vytáhl a zase uklidil Hablika, nakonec jsem to
vzdal, prostě od úterý, kdy jsem si ho přivezl mi nepřeje počasí. McM a Mařmen dorazili v sobotu
dopoledne, takže jsme se doslova narvali do dvou aut a vyrazili směr Praha, Strakonice, Sušice.
Cestou nás chytla slušná průtrž, auto najednou začalo pěkně plavat, nic moc pocit. V Rabí pod
hradem jsme se zastavili na oběd a kolem půl čtvrté jsme dorazili do Annína na naši pronajatou
chajdu. Seznámili jsme se s majiteli, barákem a vyřídili papírování. Celkem pěkná chajda, nahoře
v podkroví jsou tři ložnice pro 8 lidí a dole obývák (další 4 lidi), kuchyně, předsíň s krbem,
koupelna, kuřárna, kolárna. Venku terasa se sezením a pěkný sklípek ve svahu na pivka. A místní
specialitka, nebyla tam telka ani signál pro founy.
Počasí vypadalo všelijak, ale před šestou jsme se přece jenom vykopali na první kola, vyjeli jsme za chalupou do kopce, hned na začátek celkem makačka, krásně jsem si ověřil, že letos to s formou nebude nic moc. Nahoře jsme zaměřily všechny dostupné GPS družice a určili nadmořskou výšku 618m.n.m. Zamířili jsme směrem na Kašperské hory, cestou jsme vytipovali dvě potenciální startovací ranveje pro Ladise a jeho techniku. Stále počasí nic moc, poprchávalo a ochladilo se. Cesta stále nahoru a dolu, pěkný stoupáky. V Kašperských horách jsme se zapíchli na náměstí na jedno velký, kávičku a dvě čokolády. Odjezd byl dost rychlej, pěkně se rozpršelo, zima jak sviňa. Cesta zpět byla hodně rychlá, vedla několik kilometrů jenom z kopce, konečně jsem uplatnil svoji váhovou převahu :-) Posledních pár kilometrů k chalupě se jelo v ostrém tempu, kolem osmé jsme byli zpátky. Celkem to hodilo 19km. Dali jsme si něco k večeři, pak Carcassonne v šesti, u toho jsme sledovali fotbálek v rádiu, vždycky když Tomíno zařval, dali jsme panáka. Nakonec jsme fotbal vyhráli, Carcassone vyhrál Vlastik. Před půlnocí jsme měli první odpadlíky, zbytek se pustil do Osadníků. Od začátku jsme se mastili na jednom malém plácku s Vlastikem, díky čemuž se McM a Stýffek mohli nerušeně rozrůstat. Šlo nám to celkem pěkně od ruky, zhruba od půlky jsem se začal vzmáhat a nakonec to dotáhnul až do vítězného konce. Pak jsme zkusili ještě nové Carcassone Hrad, akorát jsme u toho pospávali - Vlastik zapomněl pravidla v práci ve scanneru a tak nám je musel předčítat z noťasu.. normální uspávač hadů :-) Ve tři ráno odchod do pelechu.
Neděle - gamesení a pěší průzkum okolí
Vstali jsme v půl desáté, venku prší, snídaně, stažení fotek, Abalone - dobrá bitka, nakonec
vyhrál Vlastik, ale bylo to těsné, McM a Tomíno velmi rychle pochopili jak se to hraje. Počasí
stále na ... takže jsme dali velké Carcassonne, celou hru se mi snažili nabourat do městra s
katedrálou, nakonec jsem ho uhájil před Vlastikem, Tomínem i McMlokem, akorát byl problém město
uzavřít, povedlo se to až na poslední kostičku. I tak mi to na Tomína nestačilo. Poté se Vlastik
vytasil s novou gameskou, karetní Rodinný podnik, je to vlastně souboj mafiánských rodin,
navzájem se snažíte dostat ostatní na černou listinu a pak je zmasakrovat.. pěkně rychlá akce.
Pak jsme rozložili Osadníky, hrál Vlastik, Stýffek, McMlok a Tomíno jako nováček, takže jsem mu
trošku radil.. ze začátku to pro něj nevypadalo moc dobře, zůstal uzavřený ve středu ostrova a
neměl kam expandovat.. ale dobře zahranou taktikou si otevřel cestu na jih. S notnou dávkou
štěstí a surovin nakonec Tomíno vyhrál..
Byla skoro sedmá, když jsme se rozhodli pro lehčí výlet alespoň k řece. Sice lehce poprchávalo, ale už jsme potřebovali nějaký pohyb. Udělali jsme si okruh kolem řeky do kempu Annín, pak kolem sklárny a Modřence zase do kempu, zasekli jsme se na pár točených a utopence, dokonce jsme ze záznamu viděli naše včerejší vítězství nad Holanďákama. Zpátky jsme dorazili až kolem desáté, Tomíno zrovna pouštěl Stýffkovi Otesánka na noťasu. Pomalu jsme začali odpadat, ještě stojí za zmínku Mařákovo demíčko paraglajdového motoru. O půlnoci už všichni zařezávali.
Pondělí - sport a hvězdičky
Od rána svítí sluníčko, což je pozitivní. Nákup v Sušici, procházka po městě, po příjezdu na
chatu během chystání se na kola začalo zase pršet. Takže jsme dali něco k obědu, pak Rodinný
podnik a pár panáčků. Kolem druhé hodiny se trochu vyčasilo, tak jsme vyrazili kolmo do jednoho
opuštěného kempu zahrát si na asfaltovém hřišti nohejbálek. Dali jsme pěkných pět setíků a pak
se zastavili na jedno občerstvovací. Vzhledem k tomu, že se spustil vostrej slejvák jsme si dali
obídek a pár plzní.
Když se počasí zklidnilo, vyrazili jsme přes Annín po červené turistické značce na Mouřenec. Po obhlídce hřbitova a kostnice jsme se po delším sjezdíku dostali do Radešova. Projeli jsme vesnici a zamířili nahoru ke kamennému moři. Když jsme se pokochali pěknou vyhlídkou, sjeli jsme zpátky do vsi doplnit tekutiny. Následoval návrat do baráku, večeře a Osadníci ve třech. Neuvěřitelně mi šla karta, takže jsem vyhrál v rekordním čase 50minut. Pak jsme zjistili, že jsou venku krásně vidět hvězdy, takže jsme vzali dalekohled a šli hledat různá souhvězdí. Zjistili jsme, že v tom máme pěknej chaos, takže jsme se vrátili do baráku a na Vlastikově noťasu jsme spustili Astro prográmek a zkoumali možnosti. Nakonec jsme skončili venku i s noťasem. Tak úžasnou noční oblohu už asi jen tak neuvidím, vzpomínal jsem na opuštěného Hablíka, kterého jsem si nakonec sebou nevzal.
Úterý - turistika
Už předešlý den večer jsme se dohodli na pěším výletu a zjistili si autobusové spojení do Antýglu,
takže budíček a po osmé už jsme vyhlíželi busík. Autobus nás za necelou hodinku dovezl na start
naší tůry. Na šťástný návrat jsme si dali rundičku a vyrazili jsme z Antýglu po červené. Po
prvních třech kilometrech jsme došli na Turnerovu chatu, kde jsme si dali polívku a pivečko, dál
jsme pokračovali do Čeňkovi pily, tam jsme si v hotelu na terásce dali obídek a pak si šli prohlídnou
technickou památku - vodní elektrárnu s horizontální Francisovou turbínou o výkonu 120kW, která
využívá původní náhon pily s dřevěným přivaděčem na kamenných pilířích.