Letošní prapodivný rok pomalu končí, Vánoce se blíží, nejvyšší čas vyčistit si hlavu. Ani nevím, zda to aktuální situace a PES umožňovali, ale co může být bezpečnějšího než vyrazim mimo civilizaci..
Volba padla na Kosí potok nedaleko Mariánských lázní. Cesta přes Prahu děsivá, kolem půl jedenácté proběhl výsadek nedaleko Martinova. Plni sil a optimismu vyrážíme po zelené podél Jilmového potoka. Následuje soutok s Kosím potokem a minerální pramen Čiperka. Jak jsem se následně dočetl: "Pramen je pitelný, ovšem ne každý žaludek jej snese."
Míjíme Michalovy hory, cestu měníme za louku a kopírujeme meandrující Kosí potok. U bývalého Caltovského mlýna dochází síly a vzhledem k blížícímu se soumraku hledáme místo k utáboření. Nacházíme ho mezi stromy na břehu potoka.
Další program byl následovný:
Úterní plán byl dorazit k soutoku Kosího potoku se Mží, nakonec došlo ke změně plánu a rozdělení týmu. Průzkumný tým vyrazil na soutok a druhá četa hlídala strategický opěrný bod Pod Třebelí a postarala se o teplou menáž. Celý expediční sbor byl následně vyzvednut evakuačním vozidlem a následoval zrychlený přesun do výchozích pozic.
Už se těším na další předvánoční shon :-)