kajass.net

• Aktuality
• Akce
• Lidi
• Zajímavá místa
• Stavba RD
• .

Výlet do Českého ráje       2003-04-19   

V neděli jsme podnikli výlet do Českého ráje. Původně byl výlet naplánován na sobotu, ale vzhledem k počasí (a aby se mohl zúčastnit i Martin s Hankou) byl přeložen na neděli. Sešli jsme se v Milovicích a před devátou hodinou jsme vyrazili směr Český ráj.

         Naše první a neplánovaná zastávka byla na zámku Humprecht, který se tyčí nad Sobotkou. Humprecht je jednou z dominant Českého ráje, který si nechal postavit hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic. Projekt nevelkého objektu zcela neobvyklého oválného půdorysu zhotovil Carlo Lurago, práce na stavbě, která měla připomínat cařihradskou Galatskou věž, byly zahájeny roku 1666. Lovecký zámek vyniká pozoruhodnou akustikou v ústředním hlavním sále vysokém 16 metrů, osvětleným sedmi okny, umístěnými nedaleko od stropu. Ve zbývajících místnostech jsou k prohlédnutí expozice o majitelích zámku.

Další zastávka byla

na hradě Kost, který je v současné době v soukromém vlastnictví. Středověký hrad Kost leží uprostřed pískovcových skal. Vznikl kolem poloviny 14. století a jeho stavebníkem byl Beneš z Vartemberka, zmiňovaný zde již roku 1358. Hrad dostavěl na konci století jeho syn Petr. Silueta Kosti se vzácnou shodou okolností již od této doby nezměnila. Dominantou stavby je pětipatrová obytná věž, zvaná Bílá. V letech 1497-1524 sídlili na Kosti Šelemberkové, kteří přestavěli západní křídlo. Do poloviny 16. století byl ještě při cestě do hradu vystavěn tzv. Bibernštejnský palác. Za Lobkoviců (od roku 1585) vznikly v předhradí hospodářské budovy, opevněné a přičleněné k vlastnímu hradu. V rozlehlých síních jsou vystaveny především zbraně ze 17. až 19. století, které však nesouvisejí přímo s příslušníky rodu Kinských, jejichž tváře jsou k vidění na obrazech. Pozoruhodná je i černá kuchyně. Od r. 1953 byl hrad restaurován, v 70. letech 20. stol. zde byla expozice gotického umění Národní galerie. V roce 1992 byl vrácen v restituci G. Kinskému dal Borgio.

Po prohlídce hradu jsem odjeli do Nové Vsi, kde jsem si zašli na oběd a pak vyrazili na pěší túru. Cesta vedla přes zříceninu hradu Valečov, který je patrně naším nejkomplikovanějším a nejrozsáhlejším skalním hradem. Jeho podoba byla do značné míry dána konfigurací skal, bezvěžové jádro navazovalo na ohrady s palácem jako hlavní obranou i obytnou stavbou. Rozsáhlé opevněné zimoviště je typickým produktem husitských válek a nesporně nejlépe dochovaným objektem svého druhu u nás. Nedaleko Valečova jsou skalní byty (světničky), které byly obývány tzv. skaláky.

Cesta vedla převážně lesem a byla pohodová. Když jsme došli na Klamornu, rozhodli jsme se posvačit a tak jsme sebou šlehli do trávy a koukali do kraje. Další zajímavostí na cestě byly Drábské světničky - Staroslovanské hradiště. Zachovalo se 30 skalních místností. Později ve 14. století zde stával dřevěný hrad. Dodnes se zde zachovaly zbytky vytesaných světniček, spojených dřevěnými mostky. Název Drábské světničky souvisí s domněnkou, že se zde pozdější době ukrývali drábové - loupežníci. Půlka výpravy zůstala dole (už sestup dolů byl celkem namáhavý) a ta druhá se pustila do průzkumu. Lezlo se po žebřících, prkených podlážkách a místy se vyklalo zábradlí.. ale ten výhled za to stál. O kus dál jsme prošli Studeným průchodem, kde teplotní rozdíly dosahují až 20 °C.

Dál jsme pokračovali částečně po modré a částečně po červené až k turistické hospodě Na krásné vyhlídce. Protože bylo už celkem pozdě, dali jsme si se Stýffkem akorát malé pivo napůl (z toho je vidět, že jsme se fakt nezdrželi) a vyrazili po modré směrem zpátky. Na Hynště jsme vyměnili modrou značku za žlutou a ta nás dovedla až zpátky na parkoviště. Počasí krásné, ušli jsme asi 15km, celkem i s Humprechtem a Kostí kolem 20km.

---

Pondělní cyklo výlet

Na pondělí jsme si domluvili kola, vyrazili jsme se Stýffkama těsně po desáté hodině z Milovic (dvě minuty před tím, než k nám dorazili kluci na pomlázku, což Janičce zachránilo zadnici a mě játra a ledviny :-))

První zastávka naší cesty byl bývalý zajatecký tábor za Milovicemi, který tam zůstal po natáčení filmu Hartova válka s Brusem Willisem. Pak jsme zajeli do lesů se kouknout na místo, kam chodíme hrát paintball. Dodnes jsou v barácích dobře patrné stopy našich nelítostných bojů.

Dál jsme pokračovali přes Lipník, pěkně z kopečka na Čachovice a do Vlkavy, kde jsme si dali před motorestem malé občerstvení (kolem se pohybovali děsně nalití výrostci, tak jsme zase popojeli dál). Za Vlkavou jsme odbočili ze silnice do lesa a několik kilometrů jsme si užívali naprostý klid a samotu, akorát lesní cesty byli po dešti rozježděné od lesní techniky. Z lesa jsme vyjeli až kousek od Loučeně. V Loučeni jsme si chtěli dát oběd, ale všude bylo děsně lidí a cyklistů, takže jsme zvládli akorát zmrzlinu a jeli jsme dál. V Patříně jsme zastalili před hospodou, bohužel už bylo po zavíračce, ale pivko, džus a tláču jsme přece jenom dostali.

Pak zase do lesa a po modré až do Všejan, pak přes Vanocice na Boží Dar. Tam jsme nějak netrefili tu správnou cestu a najednou jsme se objevili na letištní ploše a po krátkém zaváhání jsme to mazali na Milovice :-) Jak jsme cestou viděli, býlalé bunkry na stíhačky jsou obsazené různými civilními letadýlky, takže jsme nakonec měli kliku, že nám někdo nepřistál na zádech. V starých Milovicích jsme se roztrhli, Stýffci jeli na Litol a my zadem na Mladou. Krásnej výletíček, krásné počasí. Při plánovánívýletu Jani tvrdila, že předpokládaných 37km neujede, tak jsme jí vyhověli a trasu pozměnili - najeli jsme krásných 43km :-)

---