kajass.net

• Aktuality
• Akce
• Lidi
• Zajímavá místa
• Stavba RD
• .

Summit EU v Nice       2000-12-05   

        Jak Vám jistě neušlo, konal se v polovině prosince 2000 ve francouzském letovisku Nice vrcholný summit EU, který byl pro nás velmi důležitý, protože se na něm rozhodovalo o reformě institucí EU a v delším horizontu o vstupu kandidátských zemí střední a východní Evropy do EU.

Proto se naše redakce rozhodla, že o těchto pro nás zásadních věcech bude informovat přímo z místa dění, z Nice. V úterý jsme se tedy na místě srazu - Zličíně sešli v celkem hojném počtu: Radomíro, David King, Vladmen, Pavel a technik výpravy, tedy já. Společně s námi - tedy respektive my jsme jeli se skupinou studentů – členů evropské organizace JEF (Mladí evropští federalisté). Kolem půl čtvrté náš bus vyrazil na cestu do Nice. Po strastiplné noci strávené v nepříliš pohodlném autobuse jsme se dozvěděli, že náš brzký příjezd do místa konání summitu je ohrožen, neboť město Nice je do 15:00 uzavřeno, a Francie dokonce dočasně obnovila pasovou kontrolu na svých hranicích. V tomto případě využila Francie možnost výjimky, kterou poskytují Schengenské dohody v rámci odbourání kontrol na vnitřních hranicích. Rozhodli jsme se tedy, že dnešní dopoledne strávíme v Janově, ve městě plném historie a rodišti Kryštofa Kolumba.

Hned po příjezdu do Itálie zareagoval roamingový partner Paegasu na výbornou: "Omnitel welcomes you to Italy. Dial 2727 when you are in major public squares or near monuments and receive information about them (this service has a charge)" Jak je z fotek vidět, prošli jsme si staré město, vydrápali se na kopec, kde byl pěkný park s krásnou vyhlídkou na město. Mohla být sice lepší viditelnost, ale i tak to stálo za to.. Nakonec jsme se byli podívat v přístavu. Tam jsme byli svědky mohutných stavebních rekonstrukcí ve starém přístavu, částečně financovaných i ze strukturálních fondů EU.

Když jsme dorazili na italsko–francouzskou hranici, zjistili jsme, že situace není zdaleka tak vážná, jak se zdálo. Dokonce nás do centra města ani nedoprovázela avizovaná policejní eskorta. Dorazili jsme do deštivého Nice a ubytovali se v dvouhvězdičkovém hotelu.

Akreditace - Po ubytování v hotelu jsme se vydali do Press centra zkusit se ještě přímo na místě zaakreditovat, aby jsme v tom nenechali Vlada samotného. Akreditace měla probíhat do 18 hodin, tak jsme celkem spěchali.. v polovině cesty si Vlado vzpoměl, že se akreditace vydávají v hotelu Aston, tak jsme celkem rychle změnili směr a vyrazili na opačnou stranu. Pětihvězdičkový hotel Aston se nám líbil, s akreditací to bylo horší, ne že by nám ji nechtěli dát, to dopadlo dobře, ale čekali jsme skoro dvě hodiny, pak jsme sice akreditaci dostali, ale udělali z nás všech Řeky. Takže po reklamaci jsme si ještě hezkou chvíli počkali než přinesli opravenou verzi. I ta sice obsahovala chyby, ale nikomu se nechtělo čekat dalších x hodin na nápravu (tak jsem přijmul jméno Netk, někdo měl název časopisu Integrzace), tak jsme se s hotelem Aston rozloučili a vyrazili jsme obhlídnout press centrum. Tiskové centrum umístěné v obrovské výstavní hale zajišťovalo veškěrý možný servis pro cca 3.000 novinářů z celého světa. K dispozici bylo 1.100 pracovních stolů s přípojkami na Internet, spouta připojených počítačů, fotolab, technický servis a super "jídelna" pro novináře.

V press centru jsme dostali pozvánky na raut, který pořádal starosta města Nice pro novináře. Tak jsme počkali na busík, který nás odvezl až před brány parku Arenes de Cimiez. Raut se konal přímo v olivovém háji, na zem se hodila podlaha a na ni byl postaven obrovský stan, takže lidé se pohybovali sice ve stanu ale mezi živými stromy. Hned na uvítanou jsme dostali skleničku vína a pomalu se rozkoukávali. Všude kolem bylo strašně moc lidí, jídla a pití. Začali jsme na teplo, nějaká rolka z masa a pak výborná ryba. K tomu trocha vína, po červeném jsem zkusil růžové. Pak jsme se přesunuli dál, dali jsme si nějaké sýry (lepší jsem asi ještě nejedl), naběhl jsem si na nevařenou (jenom uzenou) šunku, která nešla užvejkat.. pak Vlado objevil sladké zákusky, tak si pořád chodil pro dva, tři.. až přinesl celý podnos..

Bezpečnostní opatření - Summit Evropské unie v Nice, podobně jako všechny velké akce tohoto druhu, s sebou nese rozsáhlá bezpečnostní opatření - umocněná středeční evropskou odborářskou demonstrací, jakou Nice ještě nezažilo. Francouzské ministerstvo vnitra vyslalo do tohoto jihofrancouzského přímořského letoviska na Riviéře početné posily. Bezpečnost zajišťovalo na 4.500 policistů a příslušníků elitních jednotek CRS, tedy mnohem víc než při neformálním říjnovém summitu v Biarritzu.

"Očekává se, že do Nice, které má 250.000 obyvatel, Přijede 30 šéfů vlád a států, kolem 2.000 členů delegací a na 3.000 novinářů. Kromě toho Evropská odborová konfederace předpokládá, že se její dnešní demonstrace účastní 60.000 až 80.000 lidí, s desetitisíci účastníky počítají i organizátoři následujícího protestu odpůrců globalizace."

Důkladným bezpečnostním prohlídkám byl podroben palác Acropolis, v němž delegace sněmovaly, i jeho okolí. K okamžitému zásahu byla připravena i letka vojenských, civilních a nemocničních vrtulníků. V zátoce u Nice, která byla během summitu uzavřena lodní dopravě, dokonce hlídkovaly tři lodě francouzského válečného námořnictva. Uzavřen byl i vzdušný prostor nad městem. Ve stavu obložení se ocitl i celý střed Nice, který byl uzavřen automobilové dopravě a veřejné dopravní prostředky byly zdarma. Na zabezpečení co nejhladšího průběhu vyčlenili organizátoři jen na dopravu na 1.300 policistů.

Ani nám se samozřejmě nevyhnula tato bezpečnostní opatření.

Na naší akreditaci jsme se mohli pohybovat i tam, kam obyvatelé Nice ( = "obyčejní smrtelníci") nesměli. Při každém vstupu do Press centra jsme museli odložit všechny věci na pás a nechat je projet detekčním tunelem. Sami jsme pak prošli detekčním rámem. Pak jsme se většinou museli vrátit zpět, snažili se vysvětlit bezpečákům (kteří mluvili jenom francouzky) proč to pípá - pásek atd., projít ještě jednou, tam rozpažitruce, dát nohy od sebe a nechat se "ojet" ručním detektorem od dalšího bezpečáka. Jak jsem zjistil, pípal i nerozbalený balíček Orbitek..

Čtvrtek - Oficiální program v tiskovém centru začal v 9:15 uvítáním hlav států a předsedů vlád z jednotlivých členských zemí EU i ze zemí kandidátských. Po celé dopoledne bylo na jejich programu zasedání Evropské konference na nejvyšší úrovni. V 14:30 se konala tisková konference Francie coby předsedající země EU, o půl hodiny později pak slavností vyhlášení Charty základních práv a teprve v 16:00 začalo první kolo jednání Evropské rady.

Tak takhle to vypadalo, když jsme poměrně znavení přišli v jednu v noci na hotelový pokoj. Na další fotce je mladý federalista Pepa, se kterým natočil Radomír rozhovor pro Integraci.

V pátek jsme si trochu přispali a kolem deváté jsme vyrazili do města, aby jsme taky něco málo viděli. Cestou po pobřeží jsme viděli kolony delegátů, které se sjížděli ke kongresovému centru. A pak taky agenta Radomíra.. Cestou do press centra jsme se zastavili na pláži, nafotili pár fotek a nahráli své úžasné pocity na diktafon.. aneb jak zvolal Radek: Suchozemci zdraví moře!

Cesta zpět - K autobusu jsme přichrtili po deváté hodině, všichni už tam na nás čekali. Trochu mě zmátlo, že náš hotel byl uzamčen a skleněné dveře zalepeny papírem a na dveřích cedule, že hotel je uzavřen.... Někteří z mladých federalistů byli celkem slušně rozjetí, tak to vypadalo na celkem zajímavou cestu zpátky. Já byl tak nacpanej, že jsem uvažoval o ukázce našeho jídelníčku všem okolo, tedy hlavně těm na sedadlech před námi. Ale vzhledem k tomu, že přede mnou seděl šéf, tak jsem to raději ustál.

Po krátké zastávce u pumpy těsně za Nice se náš řidič snažil rozchodit video, že by jsme něco shlídli, to se mu naštěstí nepodařilo, takže jsme mohli spát.. byli jsme tak vorvaný, že to nebyl žádnej problém. Spal jsem jako miminko, jenom jsem na každý zastávce vylezl ven natáhnout si nohy. Prospal jsem to až do sobotního poledne, pak jsem tak mžoural kolem sebe. Počasí bylo hnusný, pršelo, špatná vyditelnost, takže jsem toho stejně moc neviděl. Vraceli jsme se stejnou cestou a kolem poledne jsme byli v Českých Budějovicích. Takovej hromadnej nákup tisku jsme ještě neviděl.. každej chtěl vědět, co je nového a co píšou o summitu v našich novinách. Další cesta pak pokračovala za šustotu novin a krátce po třetí jsme byli na Zličíně. Celkem sranda byla naše cesta metrem na Můstek a pak do Rytířský, každej měl tak 3-4 zavazadla a v budově nejezdil výtah... Přivítání bylo vřelé, v kanclu jsme našli Davida (šéfredaktora), Půa (korektorka) a Lukáše (redaktor). Otevřel se šampus a vínko a oslavili jsme naší bezesporu úspěšnou misi. Takže teď nezbývá nic jiného než se těšit na další summity .....

Stáhnul jsem si pár stránek ze serveru Integrace, tak tady jsou - Příjezd - Odjezd - Shrnutí

---