Kovícký zahřívací tréning na Korkasu       2011-06-04   

Vzhledem k tomu, že letní kovícká dovolená se blíží a že to opravdu bereme vážně se vším všudy, naplánovali jsme jarní tréning. První náznak termínu a místa padnul na čarodejnicích v Kralupech, kde jsme se dohodli, že pojedeme. Nakonec to vyšlo na první víkend v červnu, teda páteční sraz v Mlčechvostech a sobotní výlet. Naplánování trasy padlo na mě, teda byl jsem instruován "něco na Korkasu", hned mě napadlo prozkoumat novou část cyklostezky Zelčín - Horní Počaply a taky mě napadlo, že by to chtělo něco na gril pro páteční večer. Koupil jsem flák hovězí svíčkové a naložil stejky do bylinek, zkontroloval zásoby pivka a na mrazák hodil pár flašek na panáčky.

V pátek, zrovna když jsem dopřipravoval dříví, tak dorazilo ladisovo skorohistorické vozidlo plné kol a kovíků. Večer se nesl v pohodové atmosféře u grilování, kdy každej dělal chytrýho, jak se maj dělat pořádný stejky, protože jednou viděli pořad Polreicha "šéf na grilu", Stejně si Ladis raději dodělal puka a ostatní ho požadovali při druhé várce. ;-) Poklábosili jsme u dobrého masa, zeleninky a samozřejmě pivka prokládaného mraženou findlandií. Kluci si nakonec rozbořili ležení venku na zahrádce. Ráno jsem nemohl najít Ladise, schoval se na jiný kus zahrady, chudák se asi bál jako soused, ten se prý v noci lekl, že nemá za barákem medvěda ;-). Když jsme se vyklubali z pelechů a dali dohromady kola, zjistili jsme, že máme asi hodinu náskok před Mlokem, který měl dorazit v 9:00, takže jsme ho nasměrovali na Mělník a také vyrazili tím směrem.

Známá cesta na Mělník už od poloviny byla změněna na novou asfaltovou cyklotrasu, po které to slušně odsejpalo, takže jsme za chvíli nabírali Mloka u hořínského parku. Ten dovezl zásoby v podobě nového druhu ferneta a tak jsme hned pod Mělníkem udělali kratší zastávku spojenou s degustací a prozkoumáním mapy. Další část nové cyklotrasy jsem neznal ani já, takže mě mile překvapilo, jak nás krásně navedla mimo hlavní silnice a křižovatky za Mělník a pak pokračovala pěknou krajinou těsně podél Labe. Na chvíli jsme se zastavili u mohyly, která udává hladiny Labe při povodních a pak i u výpusti z tepelné elektrárny, která zas asi dost otepluje vodu v řece. Po chvíli cyklotrasa končila, následovala klasická rozbitá silnice 2. třídy a jakási vydlážděná cestička kolem, které nás zavedly k mostu na Štětí. Po přejezdu a krátké cestě do centra jsme vyhledali hospodu, kde nás pustili i s kolama na zahrádku. Kola jsme nakonec vedli přes vnitřek hospody okolo baru. Servírky byly sice trochy překvapený, ale stačilo se trochu usmát a za chvílí už naběhli s jídelním lístkem. Z původně "malé snídaně" se vyklubal slušný obídek s polívkou, hlavním jídlem a s ochutnávkou Cool staropramenu.

Po dobrém jídle jsme to namířili směrem na kokořínsko, nijak jsme nepospíchali a pomalu jsme šlapali do kopce a to Kajassovi zachránilo prdel. A to doslova, protože se mu z čista jasna odtrhlo sedlo a spadlo na zem. Ještě, že nebyl v plném záběru a nedosed na trubku, to by mohlo mít neblahé následky … naštěstí se to obešlo jen s mírným zdržením ve Stačí, což byla následující vesnice, kde nám jeden místní pán velice pomohl tím, že uřízl kus 10tky závitový tyče a vypůjčil potřebné nářadí. Tím jsme nahradili nedokonalý pevnostní šroub a mohli, Kajass s vetší opatrností, pokračovat ve výstupu na Harfenice. Jen co konec "pelotonu" dorazil pod skály, Ladis na nás zaútočil šiškami, naštěstí to se šiškami moc neumí, takže ho to brzo přestalo bavit ;-) a mohli jsme udělat kratší zastávku před "probržděným" sjezdem do Tupadel. Tam jsem viděl, že po pivku Šerák mají všichni ještě dostatek sil a tak bylo rozhodnuto, že uděláme poznávací okruh po okolí a vyrazili do kokořínských údolí … a tam to přišlo, pravá tvář kokořínska ... kopce, což mělo za následek, že postup se zpomaloval a některým tuhly svaly na nohou. Naštěstí ve sjezdu z jednoho takového pořádného před Dobření jsem si všiml prudké odbočky a kluky nasměroval do nádherného Šemanovického dolu, kterým jsme celou dobu jeli z kopce, dokonce přišla pochvala od Styffka :-).

Na kratičko jsme se zastavili u jeskyně Klemperka a pak už honem pře Zimořský důl do Želíz, jak jinak než do oblíbeného zájezdního hostince s pohodovým hospodským. Bylo pivko, točená malinovka a někteří neodolali a objednali drškovou s chlebem. To byla taková pěkná tečka za výletem po kokořínsku, pak následovala cesta zpět na Mělník a do Mlčechvost. Nějak extra to neodsejpalo a nikomu se už moc šlapat nechtělo. Sesednutí ze sedel po 98 kilometrech zakončilo náš pěkný a vydatný trénink … takže díky Kajassovi, Styffkovi, Ladisovi a Mlokovi za účast a těším se na kovíckou dovolenou 2011 okolo Sázavy, na kterou jsme nyní všichni dobře natrénovaní :-))

Vlastik

Kajass 2011-06-17 01:23:35

Díky Vlastikovi za naplánování, nakrmení, nafocení a nakonec i popsání této akce. Do budoucna navrhuji první kola o něco kratší :-) PS: pro upřesnění - nešlo mi o prdel, ale o břicho...

Přidání vlastního komentáře k této akci


      Napiš číslo třicettři