Výlet na zámek v Nelahozevsi       2006-02-11   

Chtělo to zase po čase něco podniknout. Jeden z návrhů byl jako již každoročně touto dobou výlet na Říp a jako druhý zazněl návrh na pěší výlet na zámek do Nelahozevse, který nakonec uspěl. Plán dojít k zámku, absolvovat prohlídku, následovat měl obídek v hospůdce v podzámčí a večerní gamesení. Po větších či menších komplikacích se všechno zdařilo.

Sraz byl po deváté hodině v Kralupech. Když ještě o půl desáté nebyla nikde ani noha, tak jsme s Martinem zahájili den novou gameskou Sfings.. celkem rychlá hra pokud ji hrajete ve dvou, ale trošku náročná na paměť. Pokud se hraje v plném počtu 4 lidí, tak je to hra téměř na celý večer, jak jsme zjistili později. Zhruba v polovině hry se objevil McMlok, který docupital od vlaku a těsně před desátou i další účastníci: Kajass, Adélka, Janička a Vlastík. Přijeli v oblíbeném japonci, ale dle zpráv ze zákulisí už japonec ztrácí na spolehlivosti.

Martis s Kajassem zajeli ještě něco nakoupit a cestou zpátky vyzvedli na nádraží zbytek teamu na dnešní výlet a to Martinovu sestřičku Hanku s přítelem Michalem, které bohužel nikdo neřekl, že by bylo na místě obléknout se sportovněji, takže to chudák absolvovala v dlouhém zimním kabátě a botách, které měly k pohodlnosti hoodně daleko.

Vyrazilo se ještě před jedenáctou. Cesta vedla podél řeky, kde se jako prvním objektem zájmu staly labutě a kačenky, které se celkem ochotně vystavovaly bleskům a zvukovým efektům fotáků. Ještě chudinky nevěděly, že tohle všechno absolvují zadarmo. Obvykle většina návštěvníků jim přináší nějakou mňamku třeba v podobě nadrobeného rohlíku. My si nesli jen Kajasem dovežené banány – Karle, díky za ně :-).

Po drobném přestupku v podobě přeběhnutí železniční tratě, čehož si nikdo nevšiml, vyjma tímto prohřeškem na oko pohoršeného Kajasse (jasně že šel přes ty koleje nakonec taky :-)) jsme dorazili k zámku. Pár nutných kolektivních foteček před zámkem a hurá ke kase, kde jsme zjistili, že platebni karty jsou někde stále ještě hudbou budoucnosti, bylo zaplaceno cash a prohlídka byla přislíbena na 12:45 hodin. V čase, kdy jsme čekali na průvodkyni přijelo ještě dalších pár lidiček, kteří měli také zájem o prohlídku a protože v čele této výpravy byl velvyslanec USA, tak dostali zcela nepochopitelně přednost, před tlupou mladých, po historii dychtících, lidí.

Prohlídka trvala necelé dvě hodiny. Vzhledem k velvyslanecké výpravě jsme prohlídku absolvovali v opačném sledu, tedy nejprve druhý okruh a poté teprve první. Trošku jako číst detektivku od konce a hned od počátku vědět, že vrahem je zahradník. Za zmínku stojí, že zimě jsou vytápěná pouze dvě zámecká křídla. První křídlo je přístupné veřejnosti a ve druhém se nachází přijímací místnosti a kanceláře stávajícího správce zámku – syna majitele zámku Martina Lobkowizce, který tento zámek získal restitucí v roce 1992. Více na http://www.pruvodce.com/nelahozeves/

Jako na každém zámku je i zde zakázáno sahat na vystavené exponáty. Martin byl přistižen, jak osahává rypáček kamenného divočáka a Kajass důrazně napomenut, že obrazy je nutné prohlížet z patřičné vzdálenosti z důvodu pohybových čidel. Obrazová galerie je zde opravdu bohatá.

Jedno z původně plánovaných čtyř zámeckých křídel nebylo nikdy dostavěno, údajně z finančních důvodů a v tom posledním křídle, které je přístupné návštěvníků se teplota pohybuje kolem 5C. Žádný div, že jsme se všichni těšili do hospůdky na svařáček a něco k snědku, neboť jsme narozdíl od velvyslance nebyli přizvání k zámecké tabuli. V oné plánované hospůdce se zcela neplánovaně konala svatba a v té další měli zavřeno z důvodu rekonstrukce. Smůla. Ale vzali jsme zavděk i čajem v termosce a vydali se na cestu do Kralup.

Po několika desítkách metrů se ve Vlastíkovi probudily vůdcovské schopnosti a polovinu výpravy přesvědčil na trasu lesem po červené šipce. Zbylá polovina se vydala obvyklou cestou, přičemž se objevil i návrh absolvovat zpáteční cestu do Kralup autobusem, což bylo zavrženo. Po pozdním obědě v Modré Pasáži jsme se vydali domů a Janička na nádraží na vláček domů. Po návratu se začalo gamesit. McMlok přivezl novou hru Marry men of Sherwood a jak se později ukázalo, taky jedna z her na dlouhé zimní večery. Mlok nás opustil kolem půl osmé večer spěchajíce ke své drahé polovičce a zdravé jádro vydrželo gamesit až do 1 hodiny ráno povzbuzováno toasty prokládanými FCčkem.

V neděli jsme vstávali po osmé hodině. Přiznávám, že některým z nás se moc nechtělo. Martin udělal k snídani míchaná vajíčka a dorazili jsme se baječnou bábovkou made in Janička. Před jedenáctou Kajass naložil všechny věci a lidi – v uvedeném pořadí do svýho japonce. A zatímco nám tady ponechali luxusní bedničku, vyhrožujíce, že jich přivezou víc, se každý odebral domů.

Tnx to Dana, za to že se ujmula popisu této akce


Kajass 2006-07-25 00:38:33

V pátek jsme se pěkně zakecali v Mlč u Vlastika, práce neschopného Stýffka jsme zkoušeli vyléčit FCčkem.. bohužel bezvýsledně, takže mi alespoň vypomohl s transportem výletu schopných lidí blíže ke Kralupům, Drakouš se po ránu nějak necítil na mlčechvostský kopec - rád bych uvedl na pravou míru pár výše řečených věcí.. tak zaprvé japonec na spolehlivosti neztrácí, jenom byl trochu z formy a už se zase honí na dálnici s baworáky. Za druhé nás Vlastik nijak nepřesvědčoval, tvrdé jádro rádo Vlastikovi turistické cesty :-) A že měli ve Vlastikem naplánovaných hospodách zavřeno? To už přece nikoho nepřekvapí :-)

Přidání vlastního komentáře k této akci


      Napiš číslo třicettři