KNET nejen Kovícká kronika

Utajená svatba v Benátkách 2006-06-30

Že je u Stýffků svatba jasná věc, věděl asi každý, po osmi letech spokojeného vztahu se ani nic jiného nečekalo. Neznámou zůstávalo akorát datum svatby. Já osobně tipoval loňský podzim. Jenže podzim přešel v zimu, na jaře do toho skočili nejprve Marti$ovci a pak Stuldovi a od Stýffků žádný signál, že se něco chystá.

.. a pak to najednou vzalo rychlý spád.. v pátek posledního června jsem si vzal v práci volno a za slušného lijáku vyrazil do Litole. Stýffek vypadal že zrovna vstal (a taky že jo), nicméně celkem rychle se vybatolil před barák a sjeli jsme pro svatební kytici. Pak jsem hodil Drakyho na dvůr a dělal v něm pořádek, byl povýšen na oficiální svatební vůz. Za cvíli dorazila budoucí novomanželka a její svědkyně od kadeřníka, takže jsem se zase po letech viděl s Petrou (myslím, že naposledy jsme se viděli tak před osmi - desíti lety v Belmondu). Ozdobili jsme Drakyho a hodili se do gala, v půl jedenácté jsme vyrazili na cestu.

Před zámkem v Benátkách nad Jizerou jsme zaparkovali deset minut před jedenáctou, vyběhli po schodech do patra a už se nás ujala paní matrikářka. Odevzdali jsme občanky, provedli poslední úpravy na výstroji a už jsme za zvuků svatebních kráčeli do obřadní síně. Pan oddávající měl sympatický projev a než se člověk rozkoukal už si snoubenci říkali své ANO. Pak měla následovat výměna prstýnků a první manželský polibek, nicméně Janě se to zdálo asi dlouhé, takže začla tím polibkem.. a to na ní matrikářka signalizovala "teď ještě ne" :-)

Následovaly gratulace všech přítomných a pak focení, nejprve uvnitř, pak na schodech a nakonec jsme se přesunuli na zámecké nádvoří. Počasí se trochu umoudřilo, takže paní fotografka mohla využít pěkného exteriéru zdejšího zámku. Po focení jsme si udělali krátkou procházku po zámeckém parku a pak následoval přesun do restaurace na slavností oběd.

Oběd byl objednán v restauraci v centru Benátek, příjemný podnik, v tenhle čas jsme tam byli skoro sami. Začali jsme přípitkem, následovala klasická knedlíčková polévka, bohužel bez lžíce s dírou. Na druhou stranu jsme nemuseli tak dlouho čekat na druhý chod. Hlavním chodem bylo výborné maso (že by panenka?) s bramborou pečenou v alobalu, na závěr jsme si s mladou paní dali hrušku jako moučník. Vzhledem k počasí jsme zrušili plánovaný výlet do Poděbrad na parník, takže svatba skončila ve dvě tam kde začala, v Litoli.