Ideální čas na čundr je během pracovního týdne, nikde nikdo. Tak jsme si v neděli zašli na pivko ještě "doma" a vyrazili v pondělí ráno. Pajkovi se na YT líbili videa od řeky Oslavy, tak jsme zamířili na rozmezí Vysočiny a Moravy. Tentokrát jsem si vzal dopravu na triko já, takže mohl Pajk v autě přemýšlet :-).
Jako obvykle mi Pajk nabízel USárnu a jako obvykle jsem odmítnul.. vzhledem k diskusím, co brát a nebrat s ohledem na váhu jsem udělal malou inventuru:
Celkem nedelých 14kg, rezervy vidím hlavně v batohu..
Počasí všelijaké, ale koupák jsme naštěstí nedostali, po červené turistické až do úseku označeného v mapách "jen pro zdatné turisty, za špatných podmínek neprůchodné!" Nelze než souhlasit, část s řetězy na mokré skále nám dala pořádně zabrat. Cestou jsme narazili na krásné místo, kde byla v roce 1970 založena T.O. Zlatá podkova.
Pauza na oběd proběhla na zřícenině hradu Lamberk ze 14. st. Hrad byl postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.
Dál stále po červené, kolem řeky Údolím strašné žízně. Název vtipný, ale brzy jsme pochopili, proč se tam tomu tak říká. Studánky zakreslené v mapách nebyly/nefungovali a o hospodě nemohla být řeč. V podvečer jsme se rozložili na Kraví hoře, s krásným výhledem na JE Temelín.
První písemná zmínka o hradu pochází z listiny z roku 1367. Tehdy se objevuje v přídomku Ješka z Náchoda, který přibližně od roku 1349 vlastnil obec Kuroslepy. Jeho syn Ješek hrad prodal Šelmberkům. Přídomek však páni z Náchoda používali nějakou dobu poté. Při markraběcích válkách mezi Joštem a Prokopem docházelo z hradu k loupení na majetcích vlastněných benediktinským klášterem v Třebíči. Dalším majitelem byl Jan Komorovský z Komorovic, naposledy zmiňovaný v roce 1459, po němž hrad od krále Jiřího získal Matěj z Náchoda a Březníku. Část statku připadl pánům z Kralic, což vyvolalo spor, ze kterého po smrti Matěje roku 1492 vyšli vítězně Kraličtí. V listině z roku 1494, v níž král Vladislav II. potvrzuje hrad a Kuroslepy jako majetek Bluda z Kralic, je hrad zmiňován jako pustý. Wikipedia.org
K snídani jsme dojedli skoro všechno zbylé jídlo a vyrazili na zpáteční cestu po druhé straně Oslavy. Přes vyhlídku Gloriet až na rozcestí k Sedleckému hradu. Tam jsem Pajka nechal a zaběhl si zkouknout další "hromadu šutrů". Když jsem se zchvácenej vrátil zpátky a chtěl vyprávět o co všechno přišel, překvapil mě svými znalostmi (prostě fixloval přes mobil).
Hrady.cz: Východně od Sedlce na ostrohu nad řekou Oslavou jsou dosud viditelné rozvaliny hradu, nazývaného podle blízké obce. Na protějším břehu řeky stojí nevelké zbytky hradu Lamberka. V době, kdy Sedlec patřil třebíčskému benediktinskému klášteru, tj. od 13. století, sloužil sedlecký hrad k ochraně jeho vsí vysunutých na východ. Byl nejspíš zničen za válek česko-uherských v druhé polovině 15. století; v r. 1556 se připomíná jako pustý.
Usárnám zdar!